Speleologie? Speleokomedie?...Všechno!

Panáčkova jeskyně, Vandrácká jeskyně, Estavela, jeskyně Čtvereček

12.09.2008 13:15

 

Jeskyně Panáčkova. Vchod vypadá jako kanálová mříž ve škarpě silnice pod Panskou skálou. Objevena byla při stavbě silnice v r. 1922. Vstup byl výrazně přistřelován a prokopáván po generelní puklině JZ směrem asi 10m, kde se narazilo již na přirozenou propástku. Za propástkou s šukézním mostíkem je zával založený na učebnicovém křížení tří puklin. Vlevo dolů pak vede asi 5m hluboká propast s tůní na dně, kam se mi bez lana nepodařilo slézt. Ale už je tu nějaká výzdoba a přirozené, vodní erozí opracované stěny. Celý charakter je pak poznamenán nesmyslnými zakládkami vyrubaného materiálu a odstřely přečnívajících stěn. Možná byly práce včas ukončeny objevem jiné perspektivnější jeskyně, ve stěnách je příliš mnoho ručně vyvrtaných děr pro odstřely, které se naštěstí už neuskutečnily. Nad komínem jsou různě hnědě až černě oslizlé, poteklé stěny, které pochází z netěsnících septiků z obecní zástavby na skále nad jeskyní. Místy koukají i kořeny, povrch není určitě daleko. Jeskyně je dlouhá asi 60metrů.

Jeskyně Vandrácká a Estavela. Estavela je trochu dnes už zanesená oproti starším mapám, zato hnedka vedle vpravo je jeskyně Vandrácká. Původní vchod byl výše ve stráni, kde se dalo podle starší mapy sestoupit až k hladině sifonu, jehož hladina komunikovala s Nagelovým jezerem v Císařské jeskyni. Dnešní vchod byl vytvořen v puklině kolmé na jeskyni Estavelu. Jeskyně je dlouhá kolem 30-ti m. Je poměrně velká, sestupná a vypadá jako bývalý paleoponor do Císařské jeskyně. Sifon i v podstatě celá jeskyně je zaneřáděna domovním odpadem, který sem možná donesla i voda z povrchu přes jeskyni Estavelu. Za vchodem je také velký zával zprava, který je zřejmě vysypán z komína k povrchu.

Jeskyně Čtvereček. Jeskyně objevená pracovníky poslance Šamalíka pravděpodobně souběžně s prováděnými pracemi na Císařské jeskyni. Vchod je pod skalním mostem uprostřed dvou propadů ve velmi výrazné tektonické poruše. Pod tímto mostem jeskyní pokračování záhadně uhýbá mimo tuto hlavní poruchu a tvoří labyrint chodbiček o celkové délce odhadem 100 m. Chodby jsou výhradně horizontální na vodorovně uložených a měkčích vrstvách vápence. Některé jsou volně průchozí vzpřímeně, jiné jsou naprosté plazivky. Výzdobu tvoří zejména tvar chodeb s krásnými oblouky, stropními koryty a bočními erozními zářezy. Další výzdobou jsou ojedinělé krápníky, nástřikové pisolity a ježci a odpadky různého druhu. Ve vchodě třeba několik páru nepoužitelných bot, kostra kola a blinkry z trabanta.

© francimus

Vytvořeno službou Webnode