Speleologie? Speleokomedie?...Všechno!

NSK - Technický komín

31.08.2008 19:03

 

(Komín nad 8. sifonem): Komín se nalézá v Šošůvecké odbočce přímo nad 8, sifonem. Prostory kolem sifonu byly nejprve zdokumentovány a zmapovány a to v září 2006. Při této akci jsme zdolali malé patro asi 5 metrů východně nad chodbou k sifonu, jež končilo kanálkem vedoucím do prostoru 8. sifonu. Dále byla prolongována chodba vpravo těsně před hranou k vodě, kde se podařilo rovnoběžně s vodou dostat asi 3m vých. kupředu. Jedná se však pravděpodobně jen o volnou dutinu ve stropní kulise. Malý objev se také podařil v levé straně 10m před sifonem. Zde je úzká a neobyčejně zabahněná chodba směrem zpět vedoucí do prostoru nad přístupovým žebříkem. Je tu i volný, ale neprůlezný komín asi 8m vysoký, celkově se může jednat o pravou stěnu kdysi přítokové chodby (ve směru po proudu, což potvrdily pozdější objevy).

Poté jsme 16.10.2006 začali zdolávat komín nad 8. sifonem, kde jsme se dostali až do výšky 15 m. V tomto směru pokračování je ucpané závalem a je nutné traverzovat po krápníkovém vodopádu k protější stěně, kde lze dle černajícího otvoru tušit další tajemné pokračování. Tato akce v komíně skončila proto, že došly nýty a hlavně jsem prošlápl oba své letité žebříčky. Asi si budu muset udělat nové. Nýty by chtělo delší, protože se bude muset pokračovat přes sintry, všude jinde je docela bláto, které neustále plácá na výstupovou trasu, umazává lano a pak žbluňká do sifonu. Nýty stačí docela obyčejné, protože je jich tam potřeba dávat hodně. Komín je velkej, větší, než jsem psal do zprávy a ani v těch 15-ti metrech se nejde nijak rozepřít. Možná by chtělo polézt ještě 2m výše, kde je strop této části propasti a vypadá, jako kdyby byl kdysi stropem nějaké chodby. Odtud slanit a kyvadlem se dostat do čistší pravé části komína na sintry. Komín je na příčné puklině VJV (asi 120°) oproti hl. směru SSV. Na stěnách jsou občas nalepené prastaré, tvrdé, okrově zbarvené sedimenty, pravděpodobně ještě z glaciálu. Do těch se vrtat nedá, ze závalu docela cáká voda, pod ním je přes metr široká puklina zasedimentovaná s několika fragmenty starých sintrových baldachýnů.

Téměř po jednom roce 16.9.2007 bylo pokračováno v lezení komínu nad 8. sifonem. Práce byly přerušeny pro objevy a dokumentaci Velkého komínu. Veškeré lezení prováděla dvojice Musil, Kaman. Vítu Kamanovi patří největší zásluhy, protože na lezení celou dobu nosil akumulátorovou vrtačku. Lezení začalo od posledního dosaženého bodu kde se skončilo v bočním výklenku pod nelezitelným stropem. Nejprve byl vytvořen kyvadlový traverz, kterým jsme se dostali do otevřeného prostoru hlavního tahu komínu. Místo se nalézá 20m nad hladinou sifonu. Jištění bylo provedeno ze základního bodu na 5-ti metrovém břehu 8. sifonu. Po dvou metrech bylo nutno přelézt obtížné převislé místo bez možnosti kotvení, celkem asi 4m nad poslední bod. V tomto místě byly sintrové baldachýny, ostatní stěny vápencové, naprosto hladké a pokryté jemným blátivým filmem. Zde se komín zúžil asi na 1,5x2metry. Toto místo je také jako poslední vidět ze dna jeskyně.

Nad tímto úsekem asi 2m se podařilo na polici založit nové jistící stanoviště v komínu průměru 1,5 – 2m x 3-4m. Nad stanovištěm se podařilo ještě klasicky vylézt asi 5m, kde se podařilo s jistotou zatlouci poslední kotvu do vápencové stěny. Už během výstupu byl problém s jištěním, zejména s levou stěnou, kde se nalézaly měkké vrstvy prachovců. V tomto bodě se komín opět zúžil na 1x 2m s naprosto hladkými třemi stěnami, čtvrtou pokrývá sintrový splaz. Zde vyvstalo dilema zda pokračovat kolmo vzhůru do tmy a nebo se držet sintropádu. Po bližším ohledání bylo zjištěno, že obě stěny jsou pokryty prachovci, nebo jílovci naprosto zvláštního zbarvení od rezavé, přes hnědou až do fialova a že do nich vůbec nelze dávat jistící kotvy. Strop tvoří slepené brekcie vápence, sintru a těchto břidlic a jde kolmo nahoru. Poslední stěnu tvoří sintropád o sklonu as 75-80°a vše je bez jakýchkoliv chytů a stupů.

Další průstup byl tedy proveden po sintrech technicky asi 8metrů. Zde došly kotvy i akumulátor vrtačky v dosažené výšce asi 45-50m nad hladinou 8. sifonu. Komín jde prakticky kolmo vzhůru a po cestě není vůbec, ale vůbec nic. Žádné odbočky, chodby,výklenky, pukliny. Žádné chyty a stupy. Kromě sintropádu žádná výzdoba, žádné náznaky nějaké změny.

Vzhůru je po dalších 8-mi metrech vidět balkónek, ve skutečnosti vrchol sintropádu s náznakem chodby. Na opačnou stranu je ve tmě vidět další náznak chodby, velký zaklíněný balvan a komín se otvírá na šířku 2x6-8m. Ve stropě komín pokračuje nad balkónkem (60m nad hladinou) a není do pokračování vidět.

Vpravo od posledního dosaženého bodu je malá plošinka, kde se dá rozumě stát na jedné noze a kde se vytvořilo nové jistící stanoviště. Za tím účelem byly použity dvě kotvy 150mm. Většina kotev se po odstranění plaketky ve vývrtu stejně kinklá. Budou se kinklat i při použití delších kotev 8x100, protože prostě v sintrech se kotví špatně a vrták udělá o nějakou tu setinu díru větší. Takže namáhat a zatěžovat zásadně na střih. Po sintru teče poměrně velké množství vody i při tom suchu co panovalo a člověk je krs tření na to napláclý co to jde, takže to chtělo i overal v perfektním stavu.

Pak bylo pokračováno 13.10.2007. Přes počáteční problémy se podařilo umístit jistící stanoviště na konci dolezené technické části komínu ve výšce cca 45m nad hladinou 8. sifonu. Odtud bylo pokračováno ve výstupu téměř čistě, protože bylo dostatek chytů a stupů a dalo se lézt též mezi čistými stěnami rozporem téměř bez kotvení. Po asi 8-mi metrech bylo dostoupeno k vrcholu komínu. Strop je naprosto rovný s krápníkovou výzdobou a má tvar stropního koryta uklánějícího se nepatrně (2-3°) k V. Tímto směrem též pokračuje chodbička neznámé délky o profilu 70x40 cm, která je doslova nahusto narvaná téměř průsvitnými brčky, mezi kterými nejde prostrčit ani ruka. Z chodbičky rovněž vytéká sintr, který je po celé výšce východní stěny technického komína.

Ze stropu komína uprostřed visí přes 2 metry dlouhá záclona, sintr zde vytéká z neprůlezné škvíry. Rozporem mezi stěnou a záclonou, později širokou klenutou chodbou lze odtud asi 7m přelézt stropem komínu na druhou západní stranu. Zde je chodba asi 1- 1,5m široká, vysoká 3m s několika stalagmity. Krápníky jsou narostlé na suťovém svahu (ostrohranná suť střední velikosti) s písčitými hlínami (tmavě zbarvené písky, zrníčka stejné velikosti, jemné hlíny bez hrubých frakcí), kterým se dá vystoupat do nevysoké, poměrně bohatě vyzdobené síňky. Výzdobu tvoří průsvitná brčka s mrkvičkami na koncích, standardní krápníky a nevelké jezírko s krystaly o kubatuře asi 1,5 m3 vody.

Jezírko odtéká nikoliv do propasti, ale v trativodech podél levé stěny komory. Toto místo leží pravděpodobně nad bývalým traversem v komínu, kde byl v době explorace zaznamenán zvýšený skap vody. Čelní (západní) stěnu komory tvoří zasedimentovaná chodba, kterou dělí stropní pilíř na dvě nestejné části, obě mají ve stropě vyvinuty výrazné erozní tvary. Severním směrem pak ještě směřuje nevýrazná tektonická porucha vylitá sintrem. Pod hladinou jezera k ní směřuje rovněž stropní koryto.

Byla provedena základní fotodokumentace původního stavu (V. Kaman) a komín byl vystrojen ke slanění z poloviny traverzu pod stropem. Během akce bylo ještě zjištěno několik zásadních poznatků:

Celková dosažený výška je 52m nad hl. 8. sifonu. Slabý průvan šel z komínu do komory, kam přesně nebylo zjištěno z důvodů možného porušení sintrové výzdoby.Dříve popisované břidlice ve stěnách komínu jsou s nejvyšší pravděpodobností prachovce, kterými byl v minulosti celý profil komínu vyplněn. Tyto sedimenty svou strukturou věrně kopírují všechny erozní tvary ve stěnách. V místech, kde byly pravděpodobně přisintrovány o mocnosti 1-5cm (ale místy i více, nebylo zjišťováno) zůstaly nalepeny na stěnách a tvoří výraznou lezeckou překážku. Tyto sedimenty byly zjištěny i při samém nástupu do komínů těsně nad 8. sifonem (po objevech v 8. sif. byly zaznamenány až 60m proti proudu na stěnách). Jinde, kde byly vyplaveny jsou stěny vápencové, nebo posintrované. Odnos výplně se udál zespodu, pravděpodobně dlouhodobě aktivovaným 8. sifonem. Komín mohl být opakovaně vyplněn (a samozřejmě i vyplachován) jiným mladším sedimentem, který dodnes zůstal v jeho celé západní části. Sedimenty jsou i pravděpodobně i pod silnou vrstvou sintru v jeho východní stěně. Po letmém zkoumání sedimenty komína neobsahují valouny kulmských drob.

Celkově tak nabývá dojmu, že se jedná o tektonickou výraznou poruchu V-Z, která je modelovaná tekoucí vodou a to i horizontálně minimálně v jeho horní části. Tento směr téměř kolmý na standardní SSV-JJZ je v těchto polohách netypický, stejně i malý úklon stropu komínu (stropu říční chodby?), který by napovídal většímu povodí, než přítoku od Šošůvky. Celkově je komín charakterem odlišný od Velkého komína.

Na podzim 2007 byly prostory přesně zmapovány a nafoceny. Budoucí možná geolog Krása si tu změřil tektoniku na svém posledním sestupu. Lano je tu zatím ponecháno, protože bude nutné pořádně prohlédnout brčkovou chodbičku na protější straně. Možná by stálo za to vzít igelit a přikrýt jezírko, ze stavební podlážky vytvořit padací most a na druhé straně trochu zabádat, protože komín končí fakt brzo.

Naposled je potřeba dodat, že 24.5.2008 byly učiněny v 8. sifonu zásadní objevy asi 1,4 km nových prostor. Nová jeskyně se nalézá za 3m hlubokým a 25m dlouhým sifonem. Tímto nabyly prostory Technického komínu opět na významu pro možnost obejít tento sifon suchou nohou.

Poznámka: Vzorky prachových sedimentů jsem dal D. Hyprovi k odbornému zpracování, Dušan je však bohužel pracovně zatížen. Tak někdy příště to sem dopíšu.

Fotogalerie z Technického komínu je na Rajčeti:

Fotogalerie z celého Nového Sloupského koridoru je na Speleophotu:

© francimus

Vytvořeno službou Webnode