NSK - Chodba netopýřích křídel
Zato zpráve je sice relativně zastaralá, nicméně vzhledem k novým poznatkům a jejím definitivním nevyřešením je neustále aktuální. Posuďte sami:
Objevná akce se uskutečnila 25.12.2004, za účasti Mokrý, Groša, Musil. Chodba byla prolongována ve vstupních partiích odbočky Do žlebu. Vlevo strmě vzhůru vede zahliněná chodba, široká 2m, kde bylo pod stropem místa kolem 15-20cm. Tento nános se podařilo průběžně rozhrnovat a od ústí této chodby bylo proniknuto pod stejným úhlem (asi 15°) vzhůru 6-7m. . Na příčných poruchách se zde nalézají dvě menší síňky 1 a 1,5x2m, vysoké 80cm.. Chodba dále pokračuje již vodorovným směrem, ale neprůlezně. V přímém směru je vidět asi 4m, chodba má ve dně šířku 1-1,2m, výška 15cm a je zarostlá stalagnáty až na sediment v hlinitém dně. Výškově je tato nová odbočka položena 15-18m nad úroveň aktivního toku v hl. Koridoru.Vychází odtud neznatelný průvan. Geneticky se může jednat o horní, původní úroveň chodby Do žlebu a se současným Koridorem nemusela vznikat.
Jako naprostou zvláštnost uvádím nebývale velký výskyt roztroušených netopýřích kostí (snad až 30 jedinců, v sedimentu může být i více). Je
sporné, zda je sem zanesla voda (zatím nikde jinde v této úrovni nebyly nalezeny), nebo přilétli od neznámých vyšších pater. Místo mohlo sloužit jako zimoviště ojediněle a dávno, vzhledem k absenci guána a nízkým prostorám. Místo je uzavřeno mezi sifony a zatím není známá žádná jiná, otevřená a mladá přístupová cesta.
Tolik z exkurzní zprávy na konci roku 2004. Hromadný výskyt téměř kompletních kostřiček v tomto místě nechával amatérskou i odbornou veřejnost dlouho zcela klidnou. Tohle období trvalo zhruba dva roky, až jsem byl seznámen s pedagogem zoologie a odborníkem na netopýry panem Vlastislavem Káňou, který mi přislíbil vyzvednutí a zpracování ostatků. V sobotu 11.11.2006 pan Vladislav Káňa se dvěma svými žáky navštívil lokalitu Nový Sloupský koridor. Nejdřív, ještě na povrchu nás tedy 
šprýmař pedagog šokoval otázkou, zda se doopravdy jedná o kosti netopýrů. Tak jsme jej ujistili, že jsme ozajstní speleologové a že kosti netopýrů opravdu dobře poznáme. Něco jsme tedy spolu probrali, slezli dolů, pak si vzal se svými žáky pár kostí a zdokumentoval naleziště v Chodbě netopýřích křídel. Doslovně uvádím celou zprávu, jak jsem ji dostal, protože by mohla být zajímavá.
1) jak už jsem zmínil, na foto, co jsi mi zaslal, je pravděpodobně (100% jistota až v ruce...) i čelist netopýřího původu. Jinak lebka je opět rod Myotis, bližší po detailním rozboru.
2) v chodbě Do žlebu: dvě římsy v samotné chodbě vzorky hodně rozplavené, na římse II dál v chodbě velmi špatně dostupné (nechtěl jsem to zcela zničit a podupat pod římsou, vzata čelist, druh tedy půjde jakžtakž stanovit, počet, natož pak původní počet před zaplavením však ne.
Římsa I některé kosti předloktí zasintrované, jiné volné, vzata opět čelist pro druhovou determinaci, počet, natož původní jen velmi těžko odhadnutelný, asi to ale bude více než jen jeden nebo dva jedinci.
Odbočka U netopýřích křídel - rozptýleně jednotlivé kosti po celé délce přístupu, ze 2 jedinců na povrchu kulmové výplně mezery nad sintrovou deskou viscerokrania lebek a části dl.kostí, po povrchu sedimentu v dómku rozptýlené dlouhé kosti. Větší koncentrace mandibul a více či méně kompletních lebek (2 jedinci) při levém (j) okraji výklenku s hůlkovitým stalagmitem a pod jeskyňáři přemístěnými hroudami hlíny na z. okraji prostory. Ve směru pokračování plazivkou k jezírkům a stalagmitům (po levé straně) vymizení kostí, dále ani v jezírkách (loužích) nenalezeny.
Kosterní materiál se nalézá i v sedimentu (jílu), ale jen do hloubky cca 1 cm, alespoň v místech, kde jsme sondovali hlouběji. (2x jz okraj). Některé nálezy v hloubce cca 7 mm v sedimentu možno interpretovat jako části koster v přirozené poloze (přirozené zakloubení zápěstí se zachováním všech kostí apod.). Vše jednoznačně ukazuje na autochtonní původ kostniště, tedy netopýři se dostali do jeskyně živí, určitě se nejedná o pozůstatky přinesené vysokým vodním stavem přes sifony. Je ale pravděpodobné, že po úhynu jedinců byly jejich pozůstatky vodou zaplaveny, ať už jakéhokoli původu, jistě však ne na dlouho a proudu jistě nebyly vystaveny (na rozdíl od kostí na římsách). Stav lokality a rozmístění kostí bylo ovlivněno nejvíce spel. činností a gravitačním posunem po kuželovitém povrchu sedimentu (nejhojnější nyní u okrajů prostory se stalagmitem). Koneckonců z mně zaslaného článku vyplývá, že lokalita se od objevu značně změnila, sedimenty byly prokopávány a plazili se lidé. To vedlo k zániku původně jistě bohatších deponií uprostřed prostory a k jejich zachování u okraje a pod přemístěnými hroudami apod.
Jestli mohu poprosit, neexistuje někde alespoň náčrtek chodby U net. křídel s polygonem? Stačí i jen nějaký azimut, světové strany (viz výše jsou jen hrubý odhad. Můj vlastní náčrtek je asi velmi nepřesný.
Počet jedinců odebraných do vzorku, přesný druh (druhy), snad i další info, stejně jako ostatní pošlu, jakmile mi čas dovolí strávit cca 3 hodiny nad lupou a pak nad počítačem.
Foto z odběru pošlu zítra, nebo tak.
Napíšu popř. zavolám, rád bych to zpracoval důkladněji.
Pokud by bylo možno dostat se k těm kostem nahoře (např. na jaře, či kdykoli, kdy se to bude vaší ZO hodit), velmi bych tuto možnost uvítal.
Další konsekvence nálezů (prostory, spojení s povrchem aj.) probereme, budeš-li mít chuť poslouchat nebo číst pořád o netopýrech.
Každopádně zatím dík za laskavost i všem ostatním členům ZO a hezký zbytek pracovního týdne
Vlasta Káňa v. r.
No a tak ubíhají další pomalu dva roky. Vlastík je asi zaneprázdněn důležitějšími výzkumy, ale třeba dostane svým slibům a pošle aspoň fotografie. Kosti jsme objevili ještě v dalších částech jeskyně, jako je horizont Myrna a horní patro Velkého komína. Vesměs šlo o kosti roztroušené, pouze dva jedinci byli celí a skutečně asi z povrchu si slezli do jeskyně umřít. Dobře. Jedná se ale pořád o horní patro. Jaký důvod měla ona skupina z Chodby netopýřích křídel vydat tak hluboko, přezimovat a na jaře se nechat utopit vzedmutou hladinou Sloupského pokoka? Není někde v okolí ještě jiná přístupová cesta? Vždyť Rigrova síń, v zimě tak pověstná zimovištěm netopýrů se nalézá téměř 80 metrů nad námi...