Nový studňovitý závrt pod Šošůvkou

Autor textu a fotografií pan Karel Kuběna:

Dobrý den,

dne 29.5.2010 jsem po dlouhotrvajících deštích při náhodné pochůzce sledoval tok šošůvské strouhy (obrázek DSCN9346). Ta se, co pamět sahá, vždy propadala pod zemědělským družstvem a jen za vyšších vodních stavů pokračovala povrchovým tokem dál k Židovi, kde se postupně ztrácela (dnes lze rozeznat podle rostoucích kopřiv, tmavě zelená barva na letecké fotografii).

Tohoto roku (2010) však nastala odlišná situace, snad kvůli dlouhotrvajícím vydatným vodním srážkám. Hlavní tok se již nepropadá u polní cesty v keřích těsně u JZD, avšak pokračuje s obdobnou vydatností směrem JV. O 500 metrů dále, na souřadnicích 49°24.183'N, 16°45.441'E (odkaz přímo na mapy: mizí do nově propadlého závrtu (staronového). Závrt je ze severní strany vymílán vodním tokem do půlkruhové podoby, z jižní strany na něj přiléhá kamenná výsypka. Stěny jsou kolmé, tvořeny tvrdými jíly s drobnými frakcemi. Leží na dně krasové sníženiny.
Současná hloubka je 4 metry, má nálevku, větší průměr 7 metrů, nižší studna z kolmými stěnami průměr 4 metru a voda odtéká z hlasitým burácením jižním směrem (obrázek DSCN9348). Během posledních 24 hodin se závrt prohloubil asi o jeden metr. Závrt již existoval v minulosti, soudě podle antropogenních navážek kulmu a vápence. Současné dno je tedy tvořeno navážkou (také cihly) a voda bez překážek mizí v ponorech. Postupně odpadávají do hloubky i drny trávníku, které jsou postupně čištěny a voda má poté opět volnou cestu. Občas se na dně vytvořilo jezero, které však bylo záhy po vyčištění drobných čáteček vypuštěno.
V sobotu 29.5.2010, po nálezu, se dal tok ještě na chvíli (asi 1 minutu) zastavit pomocí jednoduché hrázky z kamení a drnů (přítok 8 litrů za vteřinu). Poté bylo z útrob závrtu (když již voda nepřitékala) ještě několik desítek vteřin slyšet vzdálené dunění vod. Může být předpokladem volných prostor. Možná jednotlivá jezírka přepadají a postupně mizí v zemi. Na povrch bylo vyskládáno asi 300 kg kamenů, které nyní tvoří hrázky kolem přítoků. Dobře omleté kameny se hodí na skalku.

V neděli 30.5.2010 bylo nad tokem vytvořeno provizorní dřevěné stavidlo a voda odvedena do jižní částí závrtu do dvou samostatných toků pro vyčištění náplavy. Tok po víkendových deštích nešel již vůbec regulovat jako předchozího dne, protože přítok se vydatně zvýšil. Přizvednutím hradítka lze regulovat tok i v dřívějším korytě. Závrt dynamicky mění svůj vzhled, viz foto.

Může zde být předpoklad objevu nových prostor, nadmořská výška paty závrtu 505 metrů. Za vhodného managementu pomoci proudícího vodního toku by šel závrt vyčistit, hlínu odvést proudem vody. Kamení a drobné valouny je poté možno lehce vytahovat, Je však nutno činit co nejrychleji, protože deště nepotrvají věčně a je výjimečná příležitost nalézt nové prostory. Šošůvka chystá odkanalizování obce, tedy do propadání by se již nedostalo tolik vody co v současné době (Poznámka: voda v současné době dotéká do závrtu již značně pročištěna a je čirá, tak se jeskyňáři nemusí bát, že by se hrabali ve sra*kách, pokud si někdo pamatuje Bezděkovu jeskyni z dob Sloupa bez kanalizace, asi takový je tu odér, tedy vůně mýdla a aviváží).

Na dně se nyní nacházejí balvany do 20 kg a menší valouny omleté droby, vápenců a železné rudy, navážené sem v minulosti postupně z políček okolních rolníků. Rozměry nového závrtu ke dni 31.5.2010: hloubka 2.30 po konec nálevky + 1.70 studna s kamením. Celkem 4 metry. Nadmořská výška horní části 505 metrů nad mořem.

Není tedy od věci čas od času projít i ostatní místa v Krasu se závrty, zda-li voda nepřipravila další překvapení.

Za zmínku stojí, že závrt se nachází přímo ve směru odvodnění závrtu z rybníčku v areálu družstva a dále ve stejné ose jako je východní rameno obtoku Bílé vody. Osa rybníčku směřuje přímo pod nový závrt a dále do západního ramena obtoku Bílé vody. Na mapě se to krásně protíná. Tramplerův závrt již leží z osy tohoto hypotetického vymezení. Z mého hlediska může být tento nenápadný, avšak nyní aktivovaný závrt důležitý při hledání cesty k aktivnímu toku Bílé vody ještě před soutokem s ostatními zdrojnicemi.

Omlouvám se tímto panu předsedovi ZO Plánivy, kterého jsem si dovolil o sobotním odpoledni vyrušit a velice mu děkuji, že situaci přijel analysovat přímo na místo a to již po několika desítkách minut od nálezu. Holštejnské skupině jakožto jejich "revíru" se ospravedlňuji, že nebyla spravena o situaci toho dne jako první.

Fotografie i s popisem místa naleznete na mé stránce:
https://picasaweb.google.cz/Fagusius/NovyZavrtPodSosuvkou

S pozdravem,
Karel Kuběna
V Šošůvce 31.5.2010

 Poznámka webmistra ze dne 2.6.2010:

Já v první řadě děkuji panu Kuběnovi za excelentní zpracování nálezu a ze souhlas k publikování. Po krátkém prolistování speleologické literatury a map se domnívám, že se jedná o závrt č. 45 "Na loučkách" otevíraný v roce 1968 Holštejnskou skupinou pod vedením Jřího Moučky (dosažená hloubka 12,5m). Soudím o tom podle zmínky o přiléhající kamenné výsypce. Šachta, protože nikam nevedla a hned následující rok se po jarním přívalu zbortila, tak byly práce ukončeny a závrt uveden do původního stavu. Podrobnosti lze možná dohledat ve výroční zprávě Speleoklubu Brno z r.1969. Zásadní informace a mapa je v: Speleologický věštník 77/IX (GÚ ČSAV v Brně) str.53-54, článek Jiřího Moučky - Otevírka závrtu č. 45 "Na loučkách". Ale jisté to samozřejmě není, může se jednat o úplně nový ponor, protože Moučka udáva výšku vchodu 514 m.n.m. a pan Kuběna 505 m.n.m. (u paty závrtu). Jinak se shoduje úplně vše.

Ještě doplnění pana Kuběny o 14 dní později:

Vážený pane Musile,

po přeměření a konfrontaci informací z Vašeho zdroje a transformaci souřadnic jsem došel k následujícímu závěru:

Vámi zmiňovaný závrt č. 45 jsem podle nadmořské výšky identifikoval na poloze:
49,40485° 16,75592° , respektive v S-JTSK Y 584981 X 1138708 n.v. 514,425 m
Název trati: V loučkách

Nově nalezený závrt je na poloze:
49°24.183'N, 16°45.441'E, respektive v S-JTSK Y 584899,03 X 1138917,61 n.v. 505,5 m
Název trati: Podloučí, trať se rozprostírá nalevo i napravo od údolíčka

Mohu tedy s pravděpodobností, hraničící téměř s jistotou říci, že se jedná o závrt jiný, než ten, který byl v roce 1968 zkoumán. Materiál je sice hodně podobný, ale vzdušná vzdálenost obou entit je 225,8 metru v orientaci 152,70 stupňů jižně. Denivalace je -9 metrů a rozvinutá vzdálenost toku 236 metrů. Tedy s novým závrtem jsme o další čtvrt kilometr blíže k podzemnímu toku v amatérské jeskyně.


Pokud budete mít další otázky, telefon je: 606820196 Na mailu o víkendu nejsem, jelikož v Šošůvce Internet nefunguje.
Škoda, že jsem na Vás neměl kontakt již při nálezu objektu, byl by jste jinak první, komu bych dal vědět o nálezu vědět, protože se mi líbí Vaše populárně naučné stránky o Krasu.

Vypočítaná data samozřejmě ještě zkonfrontuji v terénu, ale tuším, o který remízek se zbytky závrtu a kopání se jedná.
Děkuji Vám za pozornost.

S pozdravem Karel Kuběna

Přílohy:
Pro názornost jsem přiložil mapku a situační obrázek obou závrtů:

P.S.
Ještě nakonec Vám dám typ na návštěvu jednoho zvláštního a velice zajímavého závrtu č.804 východně od nynějšího nálezu, zmínka o něm byla nalezena díky Vám víceméně náhodou při hledání informací o č.45: