Speleologie? Speleokomedie?...Všechno!

Moravské Knínice, další stopy paleořeky.

29.05.2008 09:55

V kraji západně a severně od Brna se pohybuji docela často. Za prací, za krasem, za příbuznými. Postupně tady vychytávám nějaké ty zajímavosti, aspoň z mého pohledu. Před dvěma roky jsem pracoval poblíž nově vznikajícího golfového hřiště Kaskáda za Kuřimí. Pod stožárem VN, který jsem pojednával byla po stavebních úpravách typická říční obnažená terasa po které jezdily obrovské buldozery. Přes terasu, která původně vypadala jako několik desítek metrů veliká halda štěrku, žulových a křemenných valounů opět přehrnovali další zeminu. Aby tu mohli pěstovat trávu, po které by dobře šustily golfové míčky.

    Tak jsem upozornil nějaké ty geologické vědátory (hlavně J. Otavu, Hypra, L. Lisou atd.), jestli je to zajímá, že to už za pár dní bude zarovnané. Z České geologické služby mi sdělili, že se s tím budou zabývat. Možná tu korespondenci ještě najdu a vložím. To je dobře, protože až to pude zkolaudovat J. Tigger, už tu bude zelená měsíční krajina. Jeho kámoši čeknou "Wel, seš dobrej"! O ortorulových valounech tvarů míčků a vejcí pod nimi by se už nikdo nikdy asi nedozvěděl. Nějak jsem vydedukoval, že by tudy tu mohla téct nějaká prařeka a to asi Svitava. Jak mi pak sdělil J. Vít, asi to není přesné, ale něco tu určitě teklo.

    Jak tak jezdím z krasu přes Knínice do Chudčic, zaujala mě u lesa hromada betonových pražců (silnice 386). To je věc divná sama o sobě, protože nejbližší železnice je odtud v Čebíně asi 12 kiláků. Nezbylo než to prozkoumat.

    Paleoříční terasa leží necelý kilometr JZ od Moravských Knínic. V údolí pod terasou je ještě vodárna, která pravděpodobně čerpá vodu také z říčních sedimentů, které jsou však uloženy níže. Terasu z opačné strany obtéká potůček, který pramení v lesích nad Brněnskou přehradou. Terasa má tvar placaté kopule 50x7Om a výšku do 10-ti metrů. V západnim úbočí při okraji pole je vykutána kaverna o kubatuře asi osmi kubíků. Neznámý autor výkopu zde pravděpodobně kutal kvalitní stavební plavený písek. V čelbě je obnažený fragment říčního profilu se šikmo uloženými vrstvami, kde se střídají ruzné frakce hrubých a jemných převážně křemenných písků. Tmavší vrstvy pak reprezentují pravděpodobně fragmenty živců z ortorul Vysočiny....

    Ostatní fotografie jsou na Rajčeti.