Lopač a jiné dění v Moravském krasu.

V pátek jsem přifrčel do krasu přes Babice nad Svitavou, kde mám nějaké rozdělané práce. Nutná mezizastávka, protože na tuto práci je moc horko a málo času. V kulturním domě v Ostrově u Macochy vrcholily přípravy Plánivské skupiny na sobotní slavnostní otevření výstavy vernisáží a zahájení pracovního týdne. Nechtěl jsem rušit, všichni vypadali hodně zaneprázdnění. Jiný pracovní týden tentokrát Holštejnské skupiny se pozvolna končil. Práce probíhaly převážně na Černém závrtu. Vyčkal jsem v pohostinství U Němců svého parťáka Vaška, zbytek měl dojet zítra.

Sobota. Jedna dvoučlenná skupina pokračovala v bádání a protahování chodby Furt pryč v jeskyni Liščí. Postoupili asi o metr, chodba se jeví přes metr široká, pod stropem je mladší sediment ostře ohraničený a oddělený sintrovou deštičkou. Strop stoupá vzhůru, to je potěšitelné a nadějné.

Druhá skupina slezla do Lopače pokračovat v nadějné propástce v chodbě nad Koncovým sifonem. Zahájení hydrotěžby brzdilo několik poruch jako děravá přívodní hadice, nebo ucpaný kopaflex a podobně. Cestu skalní plazivkou od sifonu na čelbu každý účastník prošel několikrát. Asi po třech hodinách byla akce ukončena po dramatickém vzdutí toku Lopače po průtřži mračen na povrchu. Vzedmutí hladiny proběhlo neobyčejně razantně od nulového průtoku (voda tekla jen hadicí z Přítokového sifonu, což je stav běžný při hydrotěžbě zde). Během 15-ti minut došla vodní vlna, ve které zmizel na několik minut i žebřík v druhé propasti. Prostě by po něm nešlo vylézt bez nádechu. Pak proběhla konzultace s povrchovou hlídkou o stavu počasí a protože se chystalo k dalšímu dešti, raději jsme lokalitu opustili. Nebylo potřeba přidávat speleologické záchrance další práci, z minulosti víme i o zcela zaplavené vstupní chodbě pod šachtou také "jen" po větší bouřce. Přítok se pak stabilizoval na nějakých 80-100 l/s, stihly se ještě dokončit nějaké instalace a šlo se relativně dobře za zvýšeného stavu vody ven.

Zajímavý byl i průběh příhody na povrchu, šlo o lokální a mimořádně intenzivní 30-ti minutový liják, jež úplně minul povodí Krasovského potoka a Bílé vody, aktivováno bylo pouze povodí Jedlí, ponoru Domínky a povodí Lopače. Večer proběhly na Slepičárně různé oslavy, odtud jsme se dozvěděli i o přívalové vodě z této strany krasu. Účastníci sobotní akce: Vašek a Pepuš - Liščí jeskyně, Kuba, Kamila, Míša (hlídka na povrchu) a já v Lopači.

V neděli krátká návštěva Sloupska, Sloupský potok naprosto vyschlý. Návštěva výstavy 50. výročí založení Plánivské skupiny v místním kině v Ostrově. Včerejší vernisáž jsme nestihli, protože jsme byli uvězněni v Lopači.

Výstava je pojata jako vzpomínkový a retrospektivní foto-seriál od doby vzniku skupiny v r. 1959 po současnost. Postrům kralují historické černobílé fotografie převážně Bédi Poláka z činnosti skupiny, bádání, přestaveb základen i volného času a  současné fotografie ze zahraničí od Poláka Petra. Výstavu doplňují historické mapy lokalit, novinové články a jiné dokumenty. Na čestném místě jsou umístěny dokumenty ze záchranné akce na Simonově závrtě i portréty bratří Šlechtů a Marka Zahradníčka. To vše je v předsálí a ve foyeru, v kinosále průběžně a dvakrát denně probíhá sada filmů z pracovních akcí a ze zájmové oblasti Plánivské skupiny. Filmy působí milým dojmem, dá se u nich krásně relaxovat a vůbec celá výstava působí čistě, srozumitelně, příjemně a je vytvořena s citem a zkušeností pro fakta a historii. Organizátoři akce si za tento počin zaslouží velmi vysoké ocenní a jistě i obdiv nejeskyňářů a místních obyvatel.

Odpoledne už jen zbývalo vynést nějaké nářadí pro další práce z Rogendorfu a mrknout se na stav lokality. Po poslední červencové povodni se velmi mírně uvolňuje zabahněná chodbička na konci. Já si nakonec dal výlet po stopách starých badatelů v Suchém žlebě, návštěvou bývalé Bublovy boudy a jiných míst, která se vážou na výzkum v Suchém žlebu a na Harbechách od druhé války do současnosti.

Fotografie z akce na Rajčeti tradičně, z výstavy a oslav 50. výročí Plániv budou o týden později, asi to spláchnu zároveň se Vzpomínkou.

- Poval nad nadějnou propástkou. Ve stropě byl blok, který kdysi vypadl a vytvořil dojem skalního dna chodby. Přítok naproti vede ze systému pryč cca na JZ zhruba od oblasti Větřáku. Je vidět ukloněná tektonika, na které se utvořil soutok a poračování se ucpávalo současně jílem i štěrkem podle toho, který přítok byl aktivnější. Navíc to vede sympatickým JV směrem, tedy do hypotetického pokračování závalu pod hladinou. Možná to je ta odbočka s čerpadly na jiných fotkách.

- Tajemná plošina pod skalkou, jež mohla být v minulosti nějakou paleo-závěrovou stěnou Suchého žlebu. Od nějakého staršího pamětníka (asi Ryšavý, nebo táta) si pamatuji vyprávění a prastaré základně, nalepené na skalní stěně, kde se vstupovalo do jeskyně na pracoviště pod sklápěcí palandou, nebo postelí. Bublovka sice pod skálou stála, ale ne přímo na ní. Možná to byla nějaká její předchůdkyně. Přemysl Ryšavý dělal v té době diplomku o jeskyních Suchého žlebu, takže ten přehled určtě měl...