Krym, Ukrajina: Jeskyně, hory, kyvadla a malé exkurze do podzemí...

Na pracovní exkurzi na Ukrajinu mě pozval Pavel Kalenda (ZO 6-19 Plánivy). Hlavním účelem byla oprava seismických kyvadel, jejich seřízení, zprovoznění a případná oprava. Pavel tyto kyvadla na seismicky velmi živém Krymském poloostrově provozuje už druhým rokem. Součástí akce měl být i malý výlet po krasových zajímavostech poloostrova, hlavně povrchové akce. Návštěva podzemí, jeskyní a podobně. Akce byla provedena s různými místními vědeckými institucemi a odborníky na seismiku, mechaniku hornin, geotektoniku. Protože se jednalo o záležitost velmi zajímavou, chtěl bych se o zážitky podělit s vámi, čtenáři. Naše pracovní akce probíhala velmi zhruba takto:

2.5. 2012 Středa odpoledne: Odjezd po trase: Praha, Ostrovačice, Brno, Ostrava. Nákup potravin a příprava služebního auta na cestu.

3.5. Čtvrtek: Odjezd z Ostravy kolem 10.00 hodin dopoledne po trase: Ostrava, Bohumín, Psczcyna, Osvětim, Krakov, Tarnov, Rzeszów, Jaroslav. Na hranici pouhá půlhodinka čekání. Na ukrajinské straně Javorov, Lvov. Přenocování v nedalekém lesíku.

4.5. Pátek: Odjezd do Lvova, setkání s Andrejem. Zaparkování auta v garáži vědecké stanice monitoringu atmosféry. Z Lvovského nádraží pak odjezd lůžkovým vlakem do Simferopolu. Se zruba 4-hodinovým zpožděním se podařilo odejet kolem 15-té hodiny odpoledne. Údajně a zcela náhodně explodovala cisterna s benzínem přímo na silničním přejezdu za Lvovem. Následovala celodenní a celonoční jízda.

5.5. Sobota: Kolem poledne příjezd do Simferopolu, dalším vlakem do Sevastopolu a odtud místními autobusy k pobřeží, kde se nalézá vojenská pevnost Baterie 35. O kousek dál v novodobé zástavbě (většinou přepychové vily - dače) i pozemek Ukrajinského institutu AV. Zde je také jedna z bývalých pozorovatelen pevnosti, která současně slouží k monitoringu různých seismických a mechanických projevů poloostrova. V lokalitě je i skromná možnost ubytování, vaření, místnost - velín k monitoringu a mnoho dalšího prostoru. Večer ještě malá procházka po útesech, fotografování, seznámení se z lokalitou a podzemím.

Místní doprava je tvořena především soukromými malými autobusy a mikrobusy. Je velmi levná, jízdné se platí až při vystupování. Jinak všude kolem hlavních cest je plno krámků a tržišŤ, kde lze za mírné ceny sehnat naprosto vše. Ještě týž den jsme se setkali s Olgou a Fjodorem, kteří na projektu Kyvadla také spolupracují mimo svůj vlastní vědecký výzkum v lokalitě.

6.5. Nedělě: Ladění kyvadla pod katakombami Baterie 35. Původní průchod je neprodyšně zavalen, musíme zdolat 400m dlouhou spojovací chodbu z pozorovatelny. Závěs visí se stropu vstupní šachty, na úrovní chodby je hlavní měřící zařízení s kyvadlem. Druhé závaží je umístěno v 10m hluboké kobce, kde se nalézá hladina spodní vody, pravděpodobně i úroveň hladiny Černého moře. Odtud se zřejmě čerpala voda na chlazení kanonů. Prováděny nějaké opravy a seřízení měřícího zařízení a spousta další činnosti.

Protože jsme čekali na odpověď a přezkoušení on-line provozu z Prahy, vydali jsme se na pobřeží a prohlídku muzea Baterie 35. To se nalézá v podzemních kobkách dělostřelecké pevnosti. Muzeum zahrnuje především bitvu o Sevastopol vč. zázemí samotné baterie 35. Dál je tu i druhá pozorovatelna (obě sloužily k zaměřování nepřítele a navádění děl při obraně), a mnoho dalších objektů. Následovalo několik dalších sestupů do podzemí, nákup potravin a společenský večer.

7.5. Pondělí: Doladění druhého kyvadla, které je umístěno přímo pod vstupem z pozorovatelny. Zde se nalézá i několik dalších přístrojů - náklonoměr, interferometr a pod. Zatím všechno funguje, proto kolem poledne odjíždějí Fjodor i Olga zpět do Simferopolu. Vydáváme se na delší procházku po pobřežních útesech. Na několika místech se dá krkolomě slézt k moři, ale na koupání to není, moře je studené, příliv nahnal k pobřeží tisíce medůz. Ale jinak zajímavá akce, kolem je několik bývalých sovětských posádek a vojenských zařízení, objektů, munice, starého šrotu atd. Připravujeme se na ranní odjezd.

8.5. Úterý: Protože jsme zde hotoví, odjezd vlakem do Simferopolu. Cestou lze pozorovat holé tufové a vápencové kopce s mnoha vykutanými obydlími bývalých pastevců a obyvatelů peninsuly. Dále je zde hodně lomů, hlubokomořský vápenec je zpracováván především na stavební materiál připomínající hmotu Siporex. Cestu zpříjemňuje nebývalé množství podomních prodejců, hudebníků a žebráků, kteří celou cestu nabízí své produkty v poloprázdném vlaku.

Ze Simferopolu odjezd trolejbusem do Prevalnoje a pěší přesun do 4km vzdáleného kempu pod Krasnajou Peščerou. Ubytování je v zázemí (kontajner) hydrogeologického institutu, který zde provádí chemický monitoring pramenů z masivu Vrždanské planiny. Ještě týž den prohlídka jeskyně Krasnaja. Ta je 21km dlouhá, zpřístupněná trasa měří cca 500m. Jedná se o horskou vývěrovou jeskyni s několika patry. Spodní je trvale zaplavené, vývěrová zóna je na několika místech propojená s patrem hlavním. Výše pak jdou patra další, jedna větev je dokonce spojena s povrchem. Zpřístupněná část je poměrně chudě vyzdobená, charakterově se jedná o tlakové kanály, paleofreatické zóny. Objev byl učiněn vyčerpáním sifonu hned za vchodem povodňového vývěru.

Přístup místní speleologické skupiny, která jeskyni provozuje je ryze komerční, vstupné je 100Hr, na průkaz ČSS dají i čtvrtinovou cenu. Dál je možné zapůjčit kompletní speleologickou výbavu vč. hydrokosťjúmu a udělat 6-ti hodinovou akci za přítokové polosifony v ceně 1000Hr. Potenciál je zde poměrně značný, nejbližší ponory se nalézají 13km vzdušnou čarou od koncového místa jeskyně. Ta je přitom se svými 21km namačkaná na 4km čtverečních. Takže se zde provádí i běžný speleologický výzkum - potápění, mapování, lezení komínů, průzkum. Lze domluvit účast na takové konkrétní akci pro kohokoliv za výpomoc a samozřejmě i zadarmo. Pomoc vítají každou.

Mrkli jsme se i na vývěrovou zónu. Pod jeskyní voda vyvěrá ze sutě a několika míst, po soutoku tvoří mohutné travertinové kaskády s vodopády. Bývalá vývěrová delta je hodně rozsáhlá, staré travertiny jde nalézt v této úrovni po obou stranách údolí. Stejně tak několik dalších paleovývěrových jeskyní, rozmístěných podél většinou horizontálních vrstev. Zde se průběžně provádí výkopové práce. Ke stáhnutí (načepování) vod z planiny určitě přispěla i mocná tektonická vertikální porucha tvořící strmý kaňon vlevo od jeskyně.

9.5. Středa: Dneska je svátek, exkurze na planinu. Cestou potkáváme nebývalé množství aut piknikářů, i disneyland dole je jimi přeplněný. Potom procházka po planině, nalezení několika volných a neočíslovaných propastí a jeskyní. Číslují se zde pravděpodobně jen větší jeskyně a systémy. Krasová planina je poměrně rozsáhlá, holá. Orientace velmi dobrá, leč zkrasovění poměrně slabé opoti protějšímu Čatyr-dagu.

Na planině je ještě památník - mohyla partyzánům, 400 obětem, jež zde zahynuli za války. Pravděpodobnější verze je ta, že toto vojsko německá fronta prostě opoměla, obešla, takže bylo do partyzánská války zavlečeno. Dál jsme scházeli bočním údolím kolem několika jeskyní a opuštěné vojenské střelnice zpět na základnu. Na hydrostanici měří neustále chemismus vody, v případě podzemních posunů se do vody uvolňuje především radon a jiné vzácné plyny.

10.5. Čtvrtek: Pavel jede do Alušty k moři a na internet, já se vydávám opět na planinu, tentokrát na její jižní konec. Tady vápence mírně mizí, vystupují podložní břidlice a je tu i několik vyvěraček. Navazující bahnitá jezírka, skřehotání žab, tlačenice pasoucích se krav, tůristů a podobně. Horní plató planiny Demergija jajla je viditelně nasunutá na tuto a tvoří samostatnou krasovou a hydrologickou oblast. Bohužel z této strany je přístup velmi dlouhý a nepříjemný, lepší je vystoupat ze sedla Prevala, kam se dá dojet trolejbusem. Já sám jsem se dostal do systému mnoha hlubokých údolíček a bez mapy, že bylo časově lepší ustoupit pod sedlo Prevala a o planinu se nepokoušet. 

11. 5. Pátek: Další výstup na planinu, tentokrát Čatyr-dag směrem od Sósnovky. Výstup je poměrně krkolomný, avšak jediný možný z této strany. Na planině pak povrchový průzkum několika závrtů a krasových jevů. Na planině a přiléhajícím hřebeni provádí výzkum Jožka Wagner a skupina Orcus. Navštíveno i několik krátkých jeskyňek. Jsou tu i jeskyně zpřístupněné, např j. Marmurova a Chosar. My jsme navštívili relativně nedlouho provozovanou jeskyni Mamutnaja. Jedná se o relikt visuté jeskyně těsně pod okrajem planiny. Je nezvykle velká, tunelovité chodby jsou místy i 20-40m široké a je i velmi bohatě vyzdobená sintrovými útvary všech forem. Jeskyně určitě vytvořily vody z tajícího sněhu, vstupy-propast sama je studená díky severně umístěným vchodům, dynamická a v zimě ledová. Častému vymrzaní odpovídá i stav některé starší výzdoby.

Vstup je ze skalní rozsedliny, na povrch ústí ještě volná propast, kterou kdysi propadávala prehistorická zvířata (mamut, bizon, sajga) a dole v ledu a firnu byla i velmi dobře konzervována. Podle druhu, stáří a rozkladu pak určovali rozsah zalednění jeskyně a potažmo i planiny. Prováděl nás i objevitel a vedoucí provozu v jedné osobě, jméno jsem si nezapamatoval. Výkladu se pečlivě věnoval a provedl nás i do míst, kam se běžně návštěvy nevodí. Délka jeskyně je zhruba 1500m, momentálně se provádí průzkum nejspodnějšího patra. Protože jeskyně jsou dobře vyklizeny, je možné, že pod mocnými sintrovými polohami se nalézá další etáž. V obou jeskyních je  zajímavé to, že se provozovatelé nijak nezalamují s fotografováním výprav, nevadí jim vlastní světla a svícení účastníků a nebojí se vypustit lidi zpět k východu samostatně. Provoz většinou zajišťují benzínové agregáty, protože je to pro místní zatím ještě levné.

Jinak na planině se nalézá další bývalá vojenská posádka. Je tu několik tábořišť, většinou vázaných na sníh pozvolna roztávající až do června-července. Vesměs jsou to plácky v závrtech a pod stromy kvůli vedru a slunku. Nalezli jsme několik neočíslovaných propástek a jeskyňek. Sestup jsme provedli v JV části planiny, kde jsme byli značkou navedeni na zajímavý útvar - několik stovek metrů dlouhou vertikální tektonickou linii. Na stěnách se nalézaly zbytky sintrové výzdoby, koroze a pod. Sestup na sedlo Prevala pak trval dobu celkem krátkou díky nanažraným komárům - prostým úprkem.

12.5. Sobota: Pavel samostatně výstup na hřeben Čatyr-dagu, já samostatná exkurze do Alušty na internet, na pobřežní promenádu a nakoupit. Dál jsem si udělal odpočinkový a hygienický den. Našel jsem si bezva plácek u vody, kompletně jsem se vypral, vydrhnul, úžasně zrelaxoval.

13.5. Neděle: Tímto dnem začaly přesuny zpět na západ. Nejprve trolejbusem Zpět do Simferopolu. Opět lůžkovým llakem do Lvova, odjezd v 13.00. tentokrát velmi přesný a noční přejezd.

14.5. Pondělí: Zhruba ve stejnou dobu příjezd do Lvova, kde nás čekal Andrej s mírně defunkčím žigulíkem. Vyzvednutí služebního auta a odpolední přejezd přes Karpaty napříč, Zakarpatskou rus přes Stryj, Mukačevo do Beregova. Zde byla další nefunkční seismická aparatura ve sklepě bývalé velkostáčírny vína. Bohužel nešla elektrika díky bouřce z předešlého dne.

15.5. Úterý: Oprava jističe v trafostanici provedená místními šikovnými řemeslníky. Oprava a seřízení kyvadla, problém spočíval především v on-line provozu, kdy se operátor evidentně nemohl vyrovnat s rozdílnou kapacitou přenášených dat. Tento problém se pak řešil i celý následující den výměnou sim-karty, provozovatele, tarifu a nakonec výměnou celého systému.

16.5. Středa: Tento den jsme se bavili čekáním na výsledky, návštěvou blízkého lomu, místních termálních lázní v Beregovu a já konkrétně fotografováním a detailní prohlídkou obrovské sklepní prostory a okolí. Pozdě odpoledne odjezd směr Mukačevo, Užhorod, Košice, Jelšava. Noc jsme strávili v Revúci u známých a díky typické Slovenské pohostinnosti i výtečně pohoštěni haluškami a klobáskami. Tento den byl i velmi nabitý, po mnoha dnech sucha a horka došlo i na déšť a velmi nízké teploty.

17.5. Čtvrtek: Brzo ráno sestup oficiální do podzemního lomu v blízkém okolí. Přejezd směr Tisovec, B.B., Žilina Ostrava autem a domů následně rychlíkem Ostrava - Brno, čímž jsme zakončili tuto zajímavou, úžasnou a velkolepou pracovní exkurzi.

Dokumentace:

Nějaké fotografie jsem už umístil i na rajče. TECHNICKÁ ČÁST exkurze je podle mě daleko více vypovídající, hezčí a zajímavější, než-li ta přírodovědná a jeskynní. A tak nevím proč ji dosud navštívilo lidí méně, než-li část přírodovědnou a jeskynní....

Druhým dílem jsou JESKYNĚ A PŘÍRODA Krymu.

- Sestup do sevastopolského podzemí. Veškeré podzemní objekty jsou ryze vojenské, ať už současné, nebo historické. Některé jsou ještě vybaveny z dob vzniku a cara Pavla(cca 1860) a s různými úspěchy nastavovány dodnes. Toto je původní žebřík z doby 2. sv. války.

- Kytky v horách jsou roztodivné, krásné, divoké, většina je původních, teplomilných. Tento keřík není vyjímkou.

- Medůza v Mamutí jeskyni. Dokumentuje neskutečnou rozmanitost tvorby speleotém. Tyhle polokoule a kupy se tvoří velmi rychle s obrovským nárůstem sintrové hmoty. Hned vedle jsou drobné stalagtity, nástřikové formy. Průběžně jekyně vymrzá, některé sintry měly smůlu, rozpadly se, jinde se růst zpomalil, nebo zastavil a tak pořád dokola....

- Vrcholový hřbet Čatyr-dag je také krasový, pravé plató je však pod ním.

Pavel Kalenda poslal k článku nějaké poznámky, tak jsem je sem také vložil...