Krasovský ponor (Rogendorf)

    Během týdne co jsem byl pryč došla od Vaška Dobeše ze skupiny 6-16 Tartaros zpráva o nadějném postupu v Rogendorfském ponoru. Vašek nic nenamítal, abych ji umístil zde, takže tady je:

    O tomto víkendu 29.2. až 2.3.2008 jsme se po delší době znova pustili do bádání v Rogendorfu. Kuba nám uvolnil cestu ve studni v dolním dómku (jediné opravdu přírodní prostoře v Rogendorfu) a v sestavě já, Pepuš, Mounfield, Denisa a můj kamarád Drajf se 4mi dalšími kusy, které sebou přivezl, jsme rozjeli těžbu kamení na 2.překládku. Po vytěžení veškerého kamení jsme začali transportovat řídké bahno. Morálka postupně upadla přestože se dole v bahně začínal objevovat průlez ..někam. Nakonec jsme zůstali já s Drajfem a jeho kamarádem Vilémem. Drajf sundal helmu a nacpal do bahnitého průlezu hlavu. Komentář napravo něco je a nalevo Ty vole. Prohloubili jsme to tak aby se dalo podívat pořádně - viditelných je asi 5 metrů chodbičky široké a vysoké sotva půl metru, na dně se povalují černé oblázky. Odhadl jsem to na přítok z prava. Vylezl jsem ven a říkám co jsme objevili, ale jak jsem očekával nikdo mi nevěří. Nakonec jde dolů jen Mounty. Po chvíli přijede Kuba s Polem a Ti plní sil dorazí dolů chvíli po Mountym. Kuba rozšíří vstup, přičemž nadává na řídké bahno vznikající kvůli výrazném skapu, ostatní čekáme v zabahněných mokrých overalech. Konečně rozšířeno, včetně břitu zavazející v pohledu doprava do přítoku, máme pěkný průchod, vytěžíme všechno kamení na 3. překládku. Vpravo je 2 metry dlouhá roura s jezírkem na konci, nad ní je komín, je to neprůlezné. Vlevo přes 3 metry dlouhá chodbička plná čistého snadno kopatelného sedimentu, pak zatáčka a asi i prostor nahoru. Nicméně půlmetrové rochniště v průlezu odradí většinu od dalších pokusů. Zůstávám já a Mounty, těžíme řídkou sračku do prázdných kýblů, když dojdou odhrnujeme hlínu bokem. Nakonec se snažíme procpat chodbičkou a kouknout za zatáčku. Bez úspěchu, Mountymu chybí ke konci 80 cm, ale síly dochází a není místo jak to rychle vytěžit a oblézt břity.
Takže příště .. 3-4 hodinky těžby sedimentu v pěti šesti lidech a jsme tam...

    Další víkend v pátek přijeli Dambořáci 9ks pod vedením nachcíplé Evičky, pařilo se u Němců i na boudě. Decentně.
Na ráno jsme naplánovali objev v Rogendorfu a plavení v Lopači, vstalo se brzy, rychle a výjmečně bez protestů. U Rogendorfu stanul předvoj o třičtvrtě na jedenáct, bohužel přes týden někdo pustil vodu. Šance na objev padla. Akci jsme přeměnili na práce na vchodu a zkratce. Obnova pracoviště u vchodu kombinovaná s krásným počasím zabrala dost času, stejně tak natahání hadic u Lopače, ale nakonec jsme ještě 4 hodiny těžby dali.
V Lopači se taky něco udělalo, nejprve exkurse, Kuba a Dambořci hydrotěžili, zavrtal kotvy na traverz, Ige a spol. vyprostil se ejektor v tulení chodbě , postup skoro metr, ale hlavně celkem 7 hydrohodin - 4 Dambořácké a 3 Ždárácké.
Dambořáci respekt.
K večeru se postupně objevily i některé blondýnky krasové. Proběhl večírek opět korunovaný u nejtvrdších kusů ránem. Nejen sůl se sypala proudem Ale hlavně ke konci večírku vznikla PSS: Pomocná Speleologická Skupina, vytvořená z bádačů rozhodnutých prolomit tajemství Rogendorfu. Plán - vstát v sedm, a v osm převézt tým do akce se vydařil, sestup o pul deváté. Celý Tartaros ještě spal když PSS dorazili na lokalitu. Přítok i skap byl ještě silný, nakonec se osvědčila metoda ležení v kaluži a prokopávání sedimenty holínkami, rozplavování a těžení ze dna co jde. Po třech hodinách PSS už opravdu vykosili, přišlo podívání se do objevu. Za zatáčkou doprava .. je po metru zatáčka doleva. Chjo, tak jindy.
O půl dvanacte jsme byli venku, chvíli jsme jančili ze světla a tepla. Peťa respekt.
Odpoledne proběhlo ještě zaměření zkratky radiomajákem. Jo, a málem bych zapoměl, byl vystrojen Kubou nový trenažér na lezení, jelikož Hojdárna už přesluhuje.
V neděli k večeru vyrazily na exkursi do Vintok naše hledačky talentů a ukázali zjevně perspektivnímu maníkovi co všechno se dá objevit.
Pak už jen poklidný nedělní večer u Němců a ráno poslední vyjeli k domovům a zaměstnáním.

    Vašek Dobeš.

    A se pokusím stáhnout nějakou fotku z této jeskyně, která má souvislost se článkem o kotvení závalů a namáhání kotev na střih ve složce "Technika".

Vrtané díry 12mm na zdvojené kotvení. Při předpokládaní námaze "na střih" ani nemusí být hluboké. Místo kotev, které jsou drahé klasická 12mm závitová tyč, lepená speciálním dvousložkovým lepidlem. Za nosník na snímku později přibyly betonové překlady a zával nad nimi se zaskládal. Váha se rozložila na 6 kotevních bodů 12mm. Viz. článek o střižných hodnotách kotev.