Speleologie? Speleokomedie?...Všechno!

Kraj nad Lažánkami

06.09.2011 08:45

Víkend pro mě byl hodně pracovní. Sobota i neděle patřila technickým pracím na mé oblíbené lokalitě. Sobotní večer náležel oslavě narozenin mých kamarádů. Nedělní odpoledne pak skýtalo možnost navštívit zase nějakou část Moravského krasu, kde jsem ještě nebyl. Zvolil jsem Lažánecký žleb, na jeho levé stráni jsem ještě nikdy nic neprolezl.

Kras jedovatý. Takhle jsem chtěl původně nazvat článeček. S výrazným předstihem vyrašily typicky podzimní, jedovaté, jinak strašně hezké kytky - ocún jesenní. Na krasových loukách je jich plno a raší i tam, kde jsou tyto vyžínány i jinak upravovány. Jejich hlízy jsou dobře ukryty velmi hluboko v zemi a na povrch pro jistotu jako předvoj vyráží nejprve květ bez stonku, nebo lodyh s listy. Možná proto se mu lidově říká naháček, naháček podzimní. Kraj pěkně zfialoví, protože jaro i léto je minulostí, jednotvárná svěží zeleň plynule přechází do brčálově zelené, rumělky zelené a posléze do barvy žluté až rezaté.

Lažánecký žleb. Před rokem jsem prolézal jeho pravou stráň. Pátral jsem po reliktech vývěrových jeskyní ve vyšší úrovni, které by tu měly logicky být. Kupříkladu ze sousedního údolí Punkvy a náznaků úrovní pod skálou Svatého Jiří. Nebo zpod západní části planiny Harbechy, eventuelně jako paleovývěry z jeskyní Suchého žlebu. Jediný reprezentant je však jeskyně Lažánecká s mocnými průvany, která se mi jeví jako vývěrový tlakový kanál z nižší neznámé a zahrazené úrovně. Měla by tu existovat. V době (oligocén) odvodňoval Lažánecký žleb celé Jedovnicko bylo dno údolí hodně hluboko. Vyšší úrovně nejsou, ani jejich případné vývěrové delty, nebo terasy. Všechno je setřené časem a svahovoými procesy. Moravský kras v této době neoplýval vysokými vodními stavy, podnebí bylo suché, Punkva bez výrazných přítoků tekla samostatně až do oblasti Brna. Ale co levá stráň?

Každého kdo projíždí obcí Lažánky, jež vyplňuje velký úsek Lažáneckého údolí překvapí strmý spád jeho dna. Nebylo tomu tak vždy. Údolí je vyplněno bádenskými sedimenty, pozůstatků z mořské transgrese v tomto období. Relikt, nebo svědek normálního a běžného spádu údolí je typicky průtoková jeskyně č. 908, na kterou jsem narazil náhodou. I když leží v poměrně velké výšce - 432 m.n.m., dokumentuje svými erozí opracovanými stěnami fragment bývalé říční jeskyně nevelkého spádu. Zbytek jeskyně podlehl zubu času, skalní masiv nad jeskyní je silný pouhý metr.

Zde a v několika málo dalších místech, hlavně v úrovni kolem 410 m.n.m. (ale i 460, což je těsně pod Rudickou plošinou), jsou zahloubené skalní amfiteátry s výrazně obnaženými skalními masivy, hřebenáčky a vertikálními puklinami. Mohou reprezentovat významné paleoponorné oblasti pod Rudickou plošinu. Ostatně o možném propojení předbádenské úrovně Punkvy s vývěrem do Lažáneckého žlebu a následném propadání do oblasti Josefova v Křtinském údolí se neustále spekuluje. Mladší a skutečné odvodnění do Staré řeky Rudického propadání existuje v podobě Svážné studny. Není problém si představit podobné odvodnění, respektive paleoodvodnění hned vedle. Navíc když dno Svážné studny je stále bez výrazné úrovně a ve stejné výšce jako některé náznaky ponorných míst v levé straně Lažáneckého žlebu.

To však vůbec nic neznamená. Svážná studna je lokalita velmi mladá, přímo dosahující pravděpodobně erozní báze Staré řeky. Ostatní mohou být jen fosilní úrovně a navíc typicky svahové jeskyně. Analogicky se mi jeví v sousedním Josefovském údolí například jeskyně Nad Švýcárnou. Dlouhá meandrující jeskyně vedoucí z údolí, nebo jeho přítoku v bezprostřední blízkosti do údolí stejného. Pro absenci většího systému svědčí i povrch Rudické plošiny v těchto místech, kde nejsou vůbec žádné závrty a jiné vertikální odvodnění. Za zmínku stojí i hlavní boční přítok Lažáneckého údolí - údolí Floriánek a jeho malé nenápadné vývěry V Zrcadlech. Teprve v jeho okolí jsou závrty a závrtová údolíčka, zřejmě bezprostředně navazující na toto odvodnění. Svým strmým spádem taky v bezprostřední návaznosti na Punkevní žleb a Arnoštovo údolí. Malé rozměry, téměř žádný tok a velmi strmý spád nesvědčí pro rozměrné jeskyně, spíše pro úzké, neprůlezné trativody.

Celé údolí Lažáneckého žlebu od Jedovnic po Arnoštov reprezentuje toliko 9 očíslovaných jeskyní (907 - 913) dle registrace jeskyní MK. Zajímavou jeskyní je číslo 912 nad posledními domy v obci. Leží pod mnoho metrů širokou skalní stěnou ve výrazné vrstvě vápencové brekcie. O možné šířce portálu svědčí rozvrtání norami lišek, nebo jezevců (asi 15m šířky). Tito obyvatelé také během let a generací vyházeli z jeskyně mnoho tun štěrku a jiného materiálu. Před jeskyní je tento val vysoký kolem 3m. Z mého pohledu je zde nepříliš známá, prozkoumaná a odborně zpracovaná oblast, kterou speleologicky ocení spíše budoucí generace jeskyňářů.

Malá fotogalerie se nachází na rajčeti.

Zajímavé odkazy jsou: Svážná studna, Lažánecká jeskyně, Starší články na tomto webu, historie odvodnění plošin(Vznik a stáří Amatérské jeskyně - Kadlecová, Kadlec), Ochrana podzemních krasových vod.

 

 

© francimus

Vytvořeno službou Webnode