Kačná jama - červen 2010

22.06.2010 17:36

Kačna Jama 17. – 20. 6. 2010

Zápis z pracovní exkurze:

Organizačně vede ZO 6-19 Plánivská skupina České speleologické společnosti

Čtvrtek 17.6.: Odjezd z Brna dvěma auty směr Slovinsko – Divača. Přesun proběhl bez problémů, první osádka od 17.00 byla na místě v 23.00, druhá osádka někdy po půlnoci.

Pátek 18.6.: Dopoledne sestup dvou družstev do jeskyně Kačna jama. Vystrojení propasti – Musil, Barák. Druhé družstvo – Pernica, Lipták a Klára vystrojování v okolí Ponvice a dalších těžkých úseků, převážně v Logaški rovu. První družstvo pokračovalo ve vytyčování měřičského polygonu zakreslování jeskyně v úsecích, které jsme nestihli při poslední akci (Musil, Pernica 5.-7.3.2010). Byly domapovány tyto úseky a zjištěny následující skutečnosti:

Galerie v okně vedle Kalvárie. Je zakreslena v původní mapě, okno později opět vystrojeno Maďarskou skupinou. Za krátkou, asi 20m dlouhou a hezky vyzdobenou galerií se nalézá propast vedoucí do komínu nad 1. bivakem. Propojen polygon, rozdíl činí asi 0,5m. Na protější stěně mělo být údajné pokračování galerie, ve skutečnosti se jedná a nevýrazný komín, jakých jsou po jeskyni stovky. Seshora je však vidět další zahliněný balkon (asi 10m nad 1. bivakem), ze kterého by případné pokračování vést mohlo. Je potřeba ještě tuto spojovací propast proslaňovat a prozkoumat.

Dále zmapována posledně objevená (Roth, Pernica) odbočka proti průvanu v Peščena dvorana. Nové objevy vedou přímo do boku sestupné chodby k Dvoraně. Během mapování byl jasně slyšet hovor kolegů a vrtačka směrem o Ponvice, takže jsme problém dále neřešili. Jedná se o další přítok do Dvorany, nadějný jedině snad po prolongaci průkopem přímým směrem ještě před průlezem do objevů.

Dále byla do mapy zakomponována zajímavá spojnice za největším jezerem v Logaški rovu a propástkou v chodbě na konci Peščeny dvorany. Celkově se to jeví jako labyrint tlakových kanálů a přepadových chodeb, mezi kdysi dosluhujícím systémem Vzhodniho rovu a nově tvořeným systémem Reky, převážně za Ogabným jezerem. Chodbami protéká drobná vodoteč, která pravděpodobně odvodňuje jezera v Logaški rovu v místě za baldachýnem (v sobotu po dešti tu byl aktivovaný ponor). Pod spojovacím komínem má ponor, nebo větší trativod, voda se ztrácí mezi zasintrovanými kameny. Zajímavá je poloha, ponor je níže, než Ogabné jezero, takže odvodnění je pravděpodobně napojeno někde na Reku v Škocianskom kanále. Naproti ponoru je na výrazné V-Z puklině malé okno, za kterým je propástka s náznakem chodby směřující za oblast tohoto ponoru. Průzkum nebyl dokončen, je potřeba 10m lano. Okno zřejmě slouží občas jako přepadové.

Domapován zbytek odboček před 2. bivakem, které nejsou příliš perspektivní. Různými průlezy se napojují na hlavní tah, se kterým jsou geneticky spjaty. Výjimku tvoří skalní práh napříč chodbou, kde je neprozkoumané okénko vpravo, asi 4m nad zemí SV směrem. Zajímavá je odbočka doprava, asi 50m před 2. bivakem. Je zde vidět klenba větší zahliněné chodby vedoucí SV směrem.

V mapování pokračováno v chodbě za bivakem (s latrínou). Tato končí ponorem ve výrazném JZ směru. Voda, která tyto místa vytvořila pravděpodobně narazila na bariéru hůře krasovějících vápenců (sestup od 2. bivaku směrem na Saturn) a původně pokračovala rovně. Jako odvodňovací relikt zde zůstal občas aktivovaný ponor s minimální kapacitou. Podstatně výraznější směr je v dalších dvou odbočkách mezi depem a chodbou s dvoubarevným vodopádem. Tyto dva objekty tvoří výraznou, stejným směrem vedoucí chodbu SV-JZ, která zasahuje dále, než předchozí, ovšem bez ponoru, pouze s malým jezírkem, které se jeví jako sifon. Chodba pokračuje tektonikou dále k JZ směrem na Východní rov a Kalvárii.

V této chodbě jsou zajímavé dva prvky a to samostatná vodoteč vedoucí zpoza dvoubarevného vodopádu a poté odtékající (podtékající sama sebe) patrně do Saturnu. Vpravo ke konci chodby je velmi výrazný komín, který se nepodařilo dolézt. Asi 10m nad zemí je pravděpodobně v hliněném svahu větší kaverna s chodbou vedoucí směrem na přítok jmenované vodoteče. V přímém směru pokračuje komín další kavernou a protože je tektonicky predisponovaný na ZSZ, mohl by někde hypoteticky protnout tah Spodního rovu.

Mapováno kolem jezera pod 2. bivakem. Zde je spleť chodeb a kanálů, různých pilířů a bloků. Vše je zde odvodněno do oblasti Saturnu. Masív je značně rozpukaný a dal tvar těmto partiím. Zde je jasné, že kolísající hladina v Saturnu vyklízí tyto chodby a v odstupu je vidět skutečná velikost této diaklásy.

Na povrchu provedli Koutecký a Nejezchleb opravu lanovky, montáž vrátku a jeho vyzkoušení, také byl důkladně proveden výběr místa pro umístění tažné kočky.

Sobota 19.6.: Bivak v jeskyni (Lipták, Klára, Barák, Musil), Pernica výstup na povrch kvůli dobití akumulátorů. Z pátku na sobotu v noci proběhly nad územím a sběrnou oblastí Reky dvě vydatné asi hodinové bouřky s přívalovým deštěm. V podzemí se to projevilo téměř okamžitě zvýšeným skapem a větší vydatností malých vodních toků v jeskyni. Které srážkovou vodu pobírají. Ráno sestup Koutecký, Nejezchleb a Pernica. Pokračování ve vystrojování lokality. V Saturnu problém s vydatnými proudy vod po stěnách propasti. Takže zde se nic nevystrojovalo. Musil, Barák, domapování posledních odboček a transport člunu do depa. Sbalení a uklizení 1. bivaku. Pro nedostatek času a nejasné hydrologické stavy upuštěno od záměru mapovat za Ogabným jezerem. Pro nedostatek času nebyla provedena ani žádná fotodokumentace, pouze Vláďa pár momentek z bivaku.

Mapování a exkurze do propasti pod Kalvárií. Tato propástka je zajímavá tím, že leží na velmi výrazné tektonice na které je vytvořen i dóm s Kalvárií. Z propástky vane neobvykle silný průvan. Je zde možnost propojení se Spodním rovem a tudíž zkrácení transportu materiálu a možnost objevů nových partií. Ke slanění jsme využili stávající sestavy tří propojených skob a kamenného viklanu nad hrdlem propasti. Stupeň je asi 12m hluboký, celková hloubka je cca 30m i s komínem, přístup k němu zachovává stejný SSV charakter poruchy. Chodba je vyplněna propranými bloky, za povodní zde údajně vyvěrá voda a zaplňuje Východní rov. Propástka je korozívního původu od mocného skapu zde. Dole je trychtýř štěrku a rubaniny, který se svažuje do volného, členitého trativodu s průvanem. Dle stop jsou zde prováděny trhací práce, ale probíhají pravděpodobně tak, že se nálož spouští do trativodu a detonací se rozvolňuje. Trychtýř ve tvaru šachtice je značně nestabilní. Možnosti objevů značné, avšak málo místa pro vytěžený materiál. Je potřeba zjistit původ průvanů a dýmovnicí možnost spojení se Spodním rovem, kde by se mohla napojovat za sifon zde. Výškový rozdíl je asi 70-90m. je tu i potencionální možnost objevu pokračování Vzhodniho rovu a Kalvárie.

Krátká exkurze do Záchodného rovu a Južnej dvorany. Odstrojení propasti provedli Pernica a Nejezchleb.

Neděle 20.6.: Demontáž vrátku a odstrojení ústí propasti. Pro nepřízeň počasí a vytrvalý déšť odjezd do Brna.

Účastníci akce:

Koutecký Bohuslav, Nejezchleb Radek, Pernica Jindřich (ZO 6-19 Plánivská skupina)

Musil František (ZO 6-16 Tartaros)

Barák Petr (6-22 Devon)

Vladimír Lipták a Klára (7-03 Javoříčko)

Zapsal franci musil dne 22.6.2010.

Zpráva (článek) od Petra Baráka na webu Devon:

Článek na Plánivských stránkách (bude):