Jeskyně v lomu Velká dohoda
Já sem zatím hodím něco z historie, je to z dob znovuobjevování jeskyně a možná to stojí za přečtení celé. Večer přihodím současný stav, fotografie staré i nové i povrchové a pokud najdu nějakou mapu tak taky. Takže ta zpráva z krasu ještě není kompletní....
Ještě odkaz na stránku Moravského speleologického klubu, autor Jiří Moučka o jeskyni V lomu Velká dohoda.
Historie:
Jeskyně byla objevena dělníky kamenolomu při odstřelu stěny dne 28.8.1953. První informativní průzkum jeskyně provedli O.Ondroušek, J.Balák, A.Hlava za přítomnosti RNDr. Pokorného, ředitele Mor. krasu J.Hudce a K. Divíška. Jeskyně byla značně dlouhá a dalo se jí volně procházet. 5.9.1953 byl prolomen zával ve dně podzemního závrtu objevena Ústřední propast.
V průzkumu pokračovalo 5 zaměstnanců Mor. krasu kteří se prokopali plazivkou 11m daleko. Po objevu volných komínů a zlepšení cirkulace vzduchu prolongovali směrem k SZ. V dalším 16m dlouhém průkopu pokračovali průvodci ze Sloupu: Štrajt, Bezděk a Meluzín, ovšem bez valnějších úspěchů. Na jaře r. 1954 Moravský kras práce zastavil a vedení lomu zahájilo těžbu v prostoru jeskyně. Dne 26.6.1954 bylo dokončeno zaměření jeskyně –M.Fabík a Musil st., později doplněno J. Balákem. 22.8.1954 byla již značná část jeskyně odtěžena, do spodního patra se dalo ještě chvíli slézt dnem lomu, přímo Ústřední propastí, o čem svědčí doplněná mapa J.Baláka a nové výkopy ve spodních patrech. Na zač. šedesátých let však byl i tento vstup zahrnut. Od té doby byla jeskyně z nepochopitelných důvodů zapomenuta.
Zůstaly jen dohady, kde se jeskyně nalézá. Je připomínána 50m hluboká propast naproti Jedelské základně. J. Moučka uvádí sestup do jiné neznámé propasti. V západní stěně lomu však zůstalo zachováno torzo 2,5m hluboké propástky. Zde se pokoušeli ještě za aktivní činnosti lomu prolongovat členové Plánivské skupiny v r.1963. V r. 1996 zde pokračovali členové ZO 6-16 ČSS TARTAROS , Jako poslední zde pracoval Moravský speleologický klub – dále jen MSK-, který vydržel a práci dotáhl do konce.
Současné práce na lokalitě:
Dne 19.11.2000 členové MSK vstupní propástku rozšířili a po rozbití sintrové desky objevili ústí neznámé propasti. Ta byla o týden později vystrojena, průzkumem byly potvrzeny a zpřístupněny spodní patra jeskyně V lomu v místě, které původní objevitelé nazvali Vysoký komín. Ihned začala mapová dokumentace – MSK, Tartaros a autor- podzemní části a povrchu –J.Moučka. Obě mapy byly sestaveny a vytyčeno místo u západní paty lomu, shodné s místem silných průvanů. 13.1.2001 byla členy MSK zpřístupněna i horní – stará část jeskyně.
Ve spodních patrech byly dokončeny mapovací práce a při nich objevena členy ZO Tartaros tzv. Vodní propast. Dále proběhlo lezení a výzkum komínů – Buček, Pavlovský, Michlík, ZO Tartaros a MSK. Fotodokumentace byla prezentována na Speleofóru 2001 formou přednášky s diapozitivy.
V létě 2001 získala ZO 6-16 Tartaros vyjímku MŽP na speleologické práce, tyto zde provádí ve spolupráci s Moravským speleologickým klubem a se svolením majitele lomu Ing. E. Tomáška. Obě skupiny zajistily obě části jeskyně vystrojením lany, uzamykatelnými poklopy za finančního přispění Správy CHKOMK.
Popis lokality:
Jeskyně s pasportizačním číslem 561A se nalézá v bývalém činném lomu Velká dohoda mezi obcemi Holštejn, Lipovec a rozcestím U kaštanu. Vchod pak leží v Záp. Stěně lomu pod bývalou svážnou cestou. Je 517m dlouhá, 52m hluboká, vchod je při kótě 492m.n.m. Celá bývalá vstupní část, asi 70m horního patra je dnes již odtěžena a rozemleta, i když zákonná ochrana území Moravského krasu se datuje do r. 1956, po níž se v lomu ještě 15 let těžilo. Lokalita se dá rozdělit na tři podstatné celky – Horní, Střední a Spodní patro:
Horní patro je relikt starého říčního systému při kótě cca 490m.n.m., tedy výše, než staré ponory Holštejnského potoka, jeskyně Holštejnské, St. Rasovny apod. Je vyplněno pleistoceními sedimenty neznámého stáří, které jsou dále zkoumány –J.Kadlec. Chodba silně meandruje, rozměry 2-3m šířky, do 1m výšky, mocnost sedimentu se odhaduje na 2-6m, paleoodtok směřoval zřejmě k vých. Stropy jsou pokryty místy drobnou krápníkovou výzdobou, v sedimentech jsou relikty mocných podlahových sintrů.
Moravský speleologický klub pod vedením J.Moučky zde provádí profesionálním způsobem revizní průkop sedimenty za účelem jejich pozdější dokumentace o délce 60-ti m., 9 odboček ke stěnám chodeb a 3 šachty do hloubky sedmi metrů. MSK dále dle dispozic J.Baláka otevřel propástku ve dně lomu v bývalé odtěžené části jeskyně s objevem pokračování do hl. 25m, otevírku 2m šachty do středních pater a blíže nespecifikovaný počet dalších sond.
Střední patro je dosud nejméně prozkoumané z důvodů zejména špatného přístupu mokrou plazivkou a postupným řícením 50 let staré výdřevy ve dně Ústřední propasti.Patro je dlouhé cca jen 30m, nejzajímavější je paleoříční chodba mířící k JV, rozměrů 3x1,5m . výškově je pouze o 8m níže než horní patro. Je vyplněna hlinito-písčitými výplněmi, sekundárně je vše prokorodováno do sp. pater. Úzký komín zde míří pouhé 2m pod dno lomu. Ústřední propast je pak založena, jako celý zbytek jeskyně na diakláse SSV-JJZ.
Spodní patro je tvořeno na několika souběžných diaklásách SSV-JJZ, z nichž je dominantní zdvojená d. pod vstupní propastí. Přístup je objevitelskou 5m prop. –MSK, 4m plazivka k 28m hluboké propasti. Ve dně se jeskyně dělí do čtyř směrů, zhruba ve směrech sv. stran.
Východní chodba je původní vstupní. Nástup je na skalním prahu, po několika nízkých meandrech s kalužemi se dostaneme pod Ústřední propast. Sedimentární výplně jsou komínové hlíny a splachy z vyšších etáží.
Severní chodba má nástup zalomenou těsnou úžinou, kterou se po 4m stupni dostaneme do vyšší diaklasové chodby 13m dlouhé s neprůlezným, ale perspektivním pokračováním. Na konci je stupňovitý komín, založený na silné příčné kalcitové žíle, výška je 20m. V horní části přechází do zkorodované pukliny s kořeny.
Západní chodba je nejvíce poznamenaná těžebními pracemi z padesátých let. V polovině cca 35m dlouhé části je větší dómek s odbočkou. Původní dno bylo pravděpodobně ještě o 1-2m níže, v bocích jsou patrny náznaky nízkých prostor. Potom se ch. stáčí k S a snižuje se. Vlevo je pak vyšší přítoková a původně i volná puklina , ve středu zřejmě hluboký sifon. Zde byla kopaná sonda neznámé hloubky. Vpravo je pak relikt tlakového kanálu. Výplně tvoří svrchu hlíny až písčité jíly, ve spodních částech pak velmi tvrdé štěrkopísky bez kulmských příměsí. Rozměry kopaných chodeb jsou přímo úměrné nedostatku místa pro odsyp vytěžených sedimentů.
Jižní chodba začíná vysokou, úzkou puklinou, průleznou v různých etážích. Po 25m je obtížná úžina, za níž je prostůrka s neprůleznou škvírou a silným průvanem, ve stropě pak s těsným komínem. Zde došlo 20.1.2001 k významnému objevu po proražení neprůlezné části –F.Doležal a autor. Diaklása zde pokračuje ve své horní části neobvykle náročnými a úzkými partiemi dalších cca 20m, aby posléze visutě vyústila do dómovité prostory zvané Vodní dóm. Jedná se o největší prostoru celého systému, šířky 1-2,5m, délky 15m a 25m hloubky vč. 7m hluboké tůně. Jezero bylo prozkoumáno potápěči P.Nakládalem a P.Klíšťákem bez dalšího pokračování. Vodní hladina má relativně značnou výšku vzhledem k okolním vodním jeskyním. Ve stěnách je několik odboček založených na šikmo ukloněných vrstevních plochách. Nejzajímavější je Apendixová chodba a Dvojitá propast v JV části propasti. Sedimenty tvoří téměř výhradně spláchnuté jíly z vyšších pater, horní patro tento dóm mimoúrovňově kříží ve dvou místech. Ve stropě je několik vysokých komínů, dosahujících až do úrovně horního patra. Jižní část dómu tvoří několik příčných puklin, na kterých soustava diaklás prakticky končí v komínech a úžinách.
V celé jeskyni V lomu je mnoho perspektivních míst k dalším objevům. Hodně je jich i ve spodních patrech severními směry a zejména ve Vodní propasti tzv. dvojitou propastí směr j. Dagmar. ZO Tartaros zde zatím provádí jen orientační sondy za účelem zjištění původního stavu jeskyně. Velký úspěch v budoucnu bude jistě určení geneze celé jeskyně a jejího stáří. Vznik a význam horního patra a jeho návaznost na nižší úrovně je sporný, střední a spodní patro mohlo být jeskyní vytvořenou Plánivským potokem, pokračováním hypotetického horního patra Plániv, za předpokladu, že jím není ono samo. Vyústění může být v j. Spirálová v partiích Modrého komínu i jinde, což jistě potvrdí trpělivost a pečlivost průzkum provádějících speleologů, za předpokladu jejich spolupráce a koordinace.
Fabík Miroslav: Jeskyně v lomu nedaleko Holštejna, Československý kras VII.roč.,8číslo 1954
Moučka Jiří: Jeskyně 561A v Lipoveckém lomu Velká dohoda, interní vydání Moravského speleologického klubu, r. 2000-2001
ZO 6-16 ČSS Tartaros: exkursní zprávy 1996,2000 a 2001
Brčko Emanuel: Mapový archiv a vlastní mapování.
Exkurzní zprávy:
28.4.2002 – Dómek práce:
Za účasti většího počtu hostů rozdělených do dvou skupin se po pět hodin průběžně prokopávala chodba v Dómku práce, takzvaný tlakový kanál. Během dne bylo postoupeno o cca 2,5m v plném profilu chodby. V jednom místě při stěně, kde byla skalní chodba větší, byl zachován revizní profil sedimentu v původním stavu. Tlakový kanál má tvar citrónu se stropním korytem i odtokovým járkem ve dně, rozměry chodby jsou cca 0,5 x 1-1,2m. Chodba je v celém průřezu zasedimentovaná převážně jemnými písky.
10cm od stropu jsou jemné hlíny, velmi kypré, s průvanovými granulkami s jemnou písčitou příměsí. Pod nimi hlíny s příměsí hrubozrnějšího, avšak dobře opracovaného písku. V této směsi nechybí ani valounky křemene do velikosti větší fazole a velmi dobře opracované valounky vápence. Byly zde nalezeny pravděpodobně úlomky uhlíku (ojedinělý výskyt). Uprostřed profilu je zachován relikt – terasa starších usazenin, zejména při pravé straně, při počátku průkopu i při levé, ve kterých kdysi vedlo korýtko s odtokem vody. Tyto sedimenty se seschly a pozdější praskliny, odsunutí od stěn a pod vyplnily červenohnědé jíly patrné v horních patrech jeskyně. Sediment je zprvu jílovitý, barvy výrazně šedé a odlišné od ostatních. Směrem dolů přechází v ryze písčitou frakci. V této části nejsou žádné další příměsi. Tyto sedimenty dosahají až ke dnu, avšak při převážně levé straně je relikt ještě starších hnědočervených jílů s úlomky ostrohranných vápenců a sintrů a úlomků droby. Na této vrstvě je nepravidelně narostlý cca 1-2cm silný sintrový nátek značně zvětralý.
Celkově chodba klesá pod sklonem 10st. k severu, po úvodních asi 8m se její průběh srovnává. Na konci byla ve stropě menší volná kaverna. Chodba je klimaticky statická a v žádném případě nevětrá. Sediment je v celém profilu velmi kyprý a velmi suchý. Odsyp byl prováděn do Dómku práce, kam se vejde ještě cca 2-3 kubíky, což je asi 7m kopané chodby.
Na předpokládané protnutí tohoto tlakového kanálu a výrazné kalcitové žíly patrné v tzv. krystalovém komínu zbývá ještě max. 4m průkopu.
4.5.2002. – Dómek práce:
Dnes bylo pokračováno v průkopu tzv. přepadovým kanálem dvěma pracovníky: Musil, Kačmařík. Celkem bylo postoupeno o cca 1,5-1,8m v plném profilu a materiál byl deponován v Dómku práce.Charakter a rozměry chodby se nezměnil, o něco se zvětšil sklon chodby cca na 4-5 st., ke konci se chodba mírně stáčí doleva. Rovněž sediment v plném profilu zůstal nezměněn, vlevo, v šedém jílovitém náplavu jež pozvolna přechází v písčitou frakci jsou zbytky hrubých ostrohranných písků tmavošedé až černé barvy. Ve stropě je patrné odvodňovací korýtko, které je místy pod stropem volné.
Dle ústního sdělení Libora Beneše se tzv. Modrý komín v jeskyni Spirálová nalézá ve výšce cca 40m nad odtokovým sifonem. Během dalších dní byl zmapován povrch lomu mezi základním bodem u vchodu do spodních pater a tzv. jeskyňkou pod skalkou v oboře. Po vynesení byl zjištěn značný výškový rozdíl celkem +172 cm. Míněno je tím pochopitelně rozdíl tohoto základového bodu (velký šroub) na který je v podstatě ve stejné výšce položeno celé horní patro jeskyně v Lomu. Bod na povrchu je fixován červeným křížkem a leží u země na kořenu mocného lískového keře. Celá jeskyně horního patra vůči tomuto bodu míří k jihu, vzdálenostně je konec jeskyně cca 65m. Na konci jeskyně pokračuje Moravský speleologický klub v ražení nízkého profilu chodby podél stropu k jihu.
Tato pracovní exkurze proběhla za účasti jediného účastníka – autora. V prvé řadě bylo zjištěno,že byl odtud vynesen všechen materiál včetně nářadí skupiny Tartaros. Pokračováno bylo ve stávajícím průkopu. Složení sedimentu zůstalo nezměněno, ve dně je pouze vyšší podíl drobného křemenného štěrku. Postoupeno bylo o 0,5m, chodba se opět stáčí do původního směru. Ve stropu je volné stropní korýtko odsedlé cca 5cm od stropu. Zbývající místo na odsyp materiálu je asi 2-3 kubíky.
Během týdne provedl Filip Doležal odstřel skalního masívu v sondě do stř. pater. Tento se nepovedl a byl zopakován. Byly zde navrtány 1,5m hluboké vrty pro odstřel. Naládováno 10 kg perunitu. Vzniklá kaverna byla během víkendu odtěžována. Vytěženo cca 180 kbelíků, postoupeno o 1,5 m do hloubky. Vzduch po odstřelu byl průběžně vysáván vysavačem. Účastníci: Doležal, Střelec, Musil a neznámý člen Speleologického klubu.
14.9.2002 – Nový vchod do stř. pater.
Dokončeno propojení se středními patry, zatím úzké, ale průlezné. Propojovací sonda byla orientačně zaměřena. Účastníci: Doležal, Musil. F., Střelec, dva speleologové z Kladn
12.10.2002 – Dómek práce.
Dnes bylo pokračováno za účasti jeskyňářů Musil – Jarda od Kuby. Bylo pokračováno v ražení průkopu na konci jeskyně. Dnes byl na konci průkopu mimořádně špatný vzduch. Proto bylo prolongováno pouze 2 hod. Vytěženo cca 30 kbelíků, postoupeno o 0,5m. Materiál, i tvar a směr chodby zůstal nezměně.
Střední patra:
10.1.2003.
Skupina Moravský speleologický klub začala prokopávat sedimenty ve středních patrech v chodbičce vedoucí k severu. Zde bylo zatím prokopáno cca 4m, dnešní exkurze za účasti autora. Sedimenty jsou převážně písčité až hlinito-písčité, nepatrné příměsi velmi zvětralých kulmských valounků. Sediment je neobyčejně kyprý a suchý. Průzkumná sonda je ražena podél malého stropního korýtka. Zatím se strop jeví jako nejnižší místo sifonu.Materiál byl odsýpán do velké chodby pod strop.
1.-4.5.2003
Byla provedena větší třídenní akce za účasti skupin Tartaros a Moravského speleologického klubu. Tartaros v pátek nainstaloval elektrické těžební zařízení a vytěžil pokusně kubík štěrku. Další dny pokračoval MSK, vytěžil veškerý napadaný štěrk z nové šachty. Dále založil průkop v JZ odbočce, kde postoupil cca 3m. Zařízení bylo zlikvidováno v neděli. Lokalitu navštívila skupina z Polska.
11.10.2003
Byla zabetonována skruž, uzávěra a základ pro motorový vrátek na vstupu do středních pater. Dále byly vyrobeny žebříky pro snadnější přístup a těžbu. Pod vstupní částí byl odkopán suťový kužel pro lepší instalaci žebříků. Účastníci: J.Crhounek (svařování žebříků), Doležal, Hypr s Milánkou, Musil, Horáček.
Sledování průvanových míst:
Během zimy 2002 – 2003 byly sledovány potencionální místa především ve východní stěně lomu, ale i jinde. Sledování průvanových míst zde provádí F. Doležal, P. Střelec vizuálně, teplotní měření pouze autor. Jako nejnadějnější se jeví mastné fleky podél sestupové cesty k ohništi v lomu.Zde podél svislé pukliny bývají velmi ojíněná místa. Teplotní měření však dokázalo příliš malé rozdíly teplot, místa jsou sice ojíněná avšak sníh zde nevytává. Vytavená místa jsou při horním okraji lomu, cca 8m vlevo při pohledu seshora. Zde měřená teplota byla kupříkladu při venkovní –5,5°dosáhla až +1,5°!, což je 7°rozdíl. V měření se bude přirozeně pokračovat i nadále.
Během zimy byly také revidovány polygony, zejména ve spojnici nového vchodu a středními patry. Zde je poměrně velká chyba – cca 1,8m. Do mapy byla i zakreslena poloha Balákovy propasti, po té vyplynula její vzájemná poloha s jeskyní V lomu. Podle stávající mapy do propojení chybí pouhých 6m. Výškově pak vše odpovídá dně vstupní propasti. Pokračování je možné severním směrem.
Štítky:
Vytvořeno službou Webnode