Jeskyně U žebříčku:

Lokalizace: Jeskyně má pasportizační číslo 593, leží 476 m.n.m v pravé stráni Suchého žlebu jako jediná jeskyně mezi Pindulkou a jeskyní Zoufalka. Další údaje: Ryšavý uvádí 474,5 m.n.m., 433 m.n.m. je výška dna žlebu v úrovni spádnice vchodu, 41,5m nade dnem žlebu je uváděný vchod, 6 m je uváděná délka jeskyně (v době pasportizace zřejmě zavalená celá spodní část),Dále je chybně uváděn generelní směr S-J, ve skutečnosti to je SZ-JV. Vilémovické vápence, což je sporné, katastr Ostrov u Macochy. Dřívější a jediný popis jeskyně Ryšavý pod číslem 29A, Mapoval Novák V.,v literatuře uvedena Přemyslem Ryšavým (Suchý žleb v Moravském krasu a jeho jeskyně) Čs. Kras 8-9, 1955-56 str. 2-72.

Historie lokality: Tato jeskyně má velmi pohnutou a neznámou historii. Jako první ji sice uvádí ve své publikaci P. Ryšavý, známá však musela být mnohem dříve. Dle dobových fotografií (kolem r. 1905) jsou stráně této části žlebu naprosto holé, jeskyně musela upoutávat již dávno, zejména svými průvany. Jako první výzkumníci se dle různých zdrojů uvádějí ostrovští bratři Nejezchlebové kolem r. 1920-1930. Zde mohli pokračovat po neúspěšných pokusech o prolongaci Ostrovských vintok. Sama poloha této lokality se k tomu přímo vybízí a lze i soudit podle stáří použité výdřevy ve spodní části jeskyně. Objevitelé dospěli údajně do větší podzemní prostory (ústní sdělení J.Baláka). během II. Sv. války byla spodní část jeskyně z naprosto nepochopitelných důvodů uměle zavalena a to velmi důkladně (mapa Nováka i popis Ryšavého hovoří pouze o horní části, jakoby spodní patro vůbec neexistovalo)

K tomuto umělému znepřístupnění se vážou zhruba čtyři teorie, z nichž každá je svým způsobem reálná a zároveň hloupá.

-V jeskyni se nalézá větší množství nickamínku, který mohl obsahovat kosti, tyto byly vylupovány a sám nickamínek a rozprodávány turistům. Při této akci byl přebytečný materiál volně sypán dolů.

-V jeskyni je skryta oběť kriminálního, či jiného činu. V neprospěch teorie hovoří obtížnost, s jakou by byl tento čin maskován. Mrtvoly se dají schovávat jinak.

-V jeskyni jsou skryty zbraně či munice z války. Opět zde hraje roli špatný přístup do lokality, její nápadné ústí a hlavně důvod. V krasu je mnoho lepších míst k podobnému úkrytu.

-Jako poslední se jeví možnost, že jeskyni nechal zavalit sám K. Absolon, aby jeho konkurence neměla větší speleologický úspěch, než-li on sám. Podobné to mohlo být i v závrtu Městikáď, jak se často i traduje. V neprospěch této teorie hovoří i to, že K. Absolon ve svých spisech oba bratry Nejezchleby velice chválí a podporuje.

Takže se vynořuje mnoho dalších neznámých otázek: Kdo zde skutečně prováděl průzkum a s jakými výsledky, co jeskyně skrývá a kdo a proč jeskyni zavalil.

Způsob a teorie zavalení jeskyně: během našich prolongačních prací byly zjištěny stopy lidské činnosti – dřevěné pažení, výdřeva, stopy po krompáčích a rozbité balvany i v hloubce 10m pod ústím propasti. Tato byla při zahájení naší činnosti ucpaná až 3m pod její okraj. Kubatura všech možných kaveren, ze kterých se mohla vysypat hlína (ať už samovolně, nebo za shnilou výdřevou) není taková, aby mohla zaplnit vykopanou propast do takové výše. Není možné ani zanesení jeskyně zvěří, neboť zde nebyly nalezeny žádné nory. V několika místech byly nalezeny stopy amatérského odstřelování, pravděpodobně trinitrotoluenem, soudě podle očazených a rozbitých stěn . Pravděpodobně byl učiněn i pokus o sestřelení, nebo skopání celého stropu vstupní části (což se nepodařilo zřejmě pro mocné polohy nickamínku). Na zavážení jeskyně musel být použit i odsyp materiálu uloženého u vchodu jeskyně, což bylo v daném případě neobyčejně obtížné. Za zmínku lze ještě přidat upravenou plošinu před jeskyní, kde pravděpodobně stála i dřevěná stavba. Celková kubatura odsypu vydá asi na 15-20m kopané sondy, odsyp je umístěn do terénu odborně, že neruší a není nápadný.

Charakteristika jeskyně: Určení celkové geneze jeskyně je velmi obtížná. V současnosti po odkrytí spodní částí můžeme tvrdit, že se jedná o typickou rozsedlinovou jeskyni. Její hlavní směr je SV-JZ, na které je vyvinuta puklinovitá propast o šířce 60 – 80 cm. Kolmo na ní je uložena další puklina na vrstevní ploše SZ-JV pod sklonem cca 50-60 st. k JZ. Vzájemně jsou ještě tyto plochy odsunuty po ose SV-JZ levou stranou k JZ zhruba o cca 50 cm. Na těchto dvou tektonických poruchách je vyvinuta celá spodní část jeskyně. Horní patro tvoří dutina, která je výsledkem zařícení skalního masivu nad propastí a tím vytvořila jakoby klenbu – strop vstupní části. Jelikož je zde blízko k povrchu jsou zbývající sutě setmeleny nickamínkem. Mezery mezi bloky prorůstají kořeny smrků na povrchu. Dutiny spodní části jsou ukloněny k JZ po sklonem 30-40 st., částečně vznikly neustálým propadáním sedimentu do nižších partií, částečně vznikly při dřívější sondáži.

Jeskynní výplně: Jeskyní výplně tvoří ve stropu opracované svahové sutě, částečně i vodou (jeskyně mohla v minulosti sloužit i jako paleoponor), nickamínky. Směrem níže to jsou převážně vápencové valounky, neopracované vápencové balvany a hlinitopísčité sedimenty. Vše je dokonale promícháno s povrchovou terra rosou. Nejsou zde zaznamenány žádné výrazné sedimentační vrstvy. V jeskyni není žádná sintrová výzdoba.

Z volných dutin ve dnu jeskyně a zejména od JZ vyráží neobyčejně silný a suchý průvan směrem ven a to v každém ročním období. Lokalita je dokonale suchá, sedimenty kypré a provětralé. Díky těmto podmínkám je jeskyně osídlena můrami a pavouky po celý rok.

Perspektivy: Jako nejzajímavější se zatím jeví silný a neobyčejně stálý průvan ven z lokality. Polohově by rovněž mohla ležet na, nebo dokonce za hypotetickým soutokem Lopače a Krasovského potoka. Dle virgulářských průzkumů je i tato oblast, zejména nad jeskyní na planině velmi nadějná a podzemí zkrasovělé a členité. Směrem k Ostrovskému hřbitovu a planině také leží rozměrnější dvojzávrt, který leží také na těchto anomáliích.

Exkurzní zprávy:

2.11.2002 – V sobotu i neděli byla provedena pracovní akce. Bylo vytěženo několik kbelíků převážně hlinitopísčitých sedimentů ze dna propasti. Tento materiál byl ještě uměle zaházen z minulých let. Strop jeskyně je značně rozpukaný, podél generelních linií a proto byl zadřeven. Ve stejném směru byla vidět volná puklina o výšce kolem 50 cm a šířce do 20cm. Volná dutina míří pod sklonem cca 30°. hlavním směrem do délky cca 6-8m!. Během zabezpečovacích prací byl tento otvor zavalen a poté znovu vykopán.

9.11.2002 – Tento víkend se pokračovalo v prokopávání dna propasti. Během asi 8-mi hodinové akce bylo vytěženo několik kbelíků a podařilo se prostoupit do volných prostor již dříve objevených neznámými jeskyňáři z první republiky.

Popis objevených prostor: J-Z směrem se po odklizení sedimentů objevil zavalený, úzký průchod. Ve dně úžiny bylo naraženo na původní zahliněné dno pukliny. Materiál – hlinité sedimenty s příměsí vápencového štěrku a úlomky sintrů. Hlíny jsou povrchové, jsou i vlhčí, neboť jako původní nebyly přesušeny průvanem. Za úžinou se dostaneme do vysoké pukliny v přímém JZ směru výšky do 4m ke stropu se zavírající. Puklina je stejného rozsedlinového charakteru, vlevo rovnoběžně se vyskytuje další, ale menší. Vzniklá skalní kulisa je odtržená a nalézá se někde pod námi.

Pod úžinou je uměle navršená zídka kamení o kubatuře cca 1m, další sestup vede po suťovém kuželu asi 7m. Zde se chodba zahýbá mírně doprava. Ve dně je kopaná sonda cca 1m a ručně prosekaná úžina. Pod ní je volná kaverna 0,5m šířky, 1,5m délky a 2m výšky. Ve dně bylo původními objeviteli ještě sondováno, hlína byla lepena na čelní stěnu. Zde se puklina zavírá a přechází v kolmou, nenápadnou trhlinu SZ směrem. Dále je zde nenápadný komínek se skrovnou výzdobou a sídlili zde dva vrápenci.

V objevených prostorách nebylo nalezeno žádné nářadí, kbelíky nápisy ani jiné stopy po lidské činnosti, kromě uvedených sondáží. Zajímavé je, že tehdy objevitelé opustili místo s výrazným průvanem a šli kopat do těchto velmi úzkých míst. Průvan, charakteristický pro tuto jeskyni, fouká ze sutě přímo pod zmíněnou zídkou. Podle propočtu by v těchto místech mělo být křížení puklin (SZ-JV tektonika je šikmá) a mohly by zde být další zaklíněné bloky. Celková dosažená hloubka bude jasná po zmapování celé jeskyně, odhadem je to cca 18m pod úroveň vchodu.

O měsíc později byla provedena opět pracovní exkurze. Nejprve byla šikmá část vstupní propasti vystrojena dřevěnými lyžinami pro snazší transport materiálu, poté bylo přistoupeno k odklízení části pukliny pod vstupní úžinou. Zmíněná kamenná zídka byla odtěžena, za ní byla skryta odpadlá skalní lavice od stropu a zaklíněna níže. Dále bylo vyčištěno dno, zde se nalézaly v cca 50cm vrstvě přetransportovaný materiál od původních objevitelů, převážně bloky a sutě. Pod touto vrstvou byl zastiženo původní šikmo položené dno vyplněné sutí a většími bloky v cca 50cm široké puklině. Mezery mezi bloky jsou převážně volné, hozené kaménky se propadají cca 1-2m hluboko. Těženo převážně kamení.

Klimatická situace: Během posledních dní (od Nového roku) byly převážně suché mrazy (holomráz), jeskyně přestala vydávat teplé průvany a začala nasávat. V objevné úžině jdou průvany směrem do jeskyně. Ze sutě ve dně průvany vyfukují. Je otázkou, zda k tomuto jevu došlo vinou prokopání úžiny do objevů, neboť do této doby šly průvany směrem ven.

Do hloubky pak bylo postoupeno o cca 2m ve velmi úzkém profilu (směrem dolů se zužuje na cca 25-30cm.). Na šířku byl profil vybírán na 2m délky.Materiál se sestává ze zvětralých povrchových hlín, většího stáří, jsou zde balvany střední velikosti a úlomky sintrů. Mezi balvany jsou vzduchové kapsy místy i značných rozměrů. Pro další postup není absolutně žádné směrové vodítko. Místo s průvanem jsme patrně minuli i my, v celé jeskyni jsou intenzivní ,avšak prudce se měnící průvany. Materiál zarovnán do volných kapes v jeskyni.

Na závěr byla z lokality pořízena mapová dokumentace.

ostatní fotografie jsou ke konci tohoto alba: