Jeskyně č. 610 A, Ostrovský žleb

                     Nová jeskyně Ostrovského žlebu. K objevu této lokality došlo dne 8.3.2002. Je horizontálního charakteru, dlouhá cca 35m, od původního vstupu hluboká 2m. Lokalita leží v severní části MK, v levé údolní stráni Suchého žlebu naproti tzv. přepažení. Vchod leží pod pásmem horních okrajových skalek v 478 m.n.m., cca 18m pod úrovní Harbešské planiny. Jeskyně prozatím nedostala žádné jméno.

                     K objevu došlo po předchozím víceletém sledování průvanových míst v této části suchého žlebu. V tomto místě bývaly po celou zimu značné teplotní rozdíly (nejvíce změřený byl v lednu 2002 a to 9 st. (-6 \3)). Průvany se projevovaly mírným odtátím sutě a ojíněním vnitřní strany balvanů. Na základě těchto skutečností bylo přistoupeno k pokusné otvírce za účelem zjištění původu těchto průvanů.

                     Vlastní objev byl proveden již po druhé pracovní exkurzi, po odtěžení bloků povrchové suti proložených humusovou hlínou a nicovou zvětralinou. Hloubka kopané sondy je 2m. Odval do žlebu byl zajištěn kamennou zídkou, sonda do jeskyně zatím drží sama, později ji nebude v případě potřeby problém předřevit. Při pracích nebyly použity žádné destrukční a chemické metody těžby.

                     Kromě vertikální vstupní zařícené části má jeskyně výrazný horizontální paleoříční charakter v podstatě jediné centrální chodby vedoucí k JV. Chodba nevýrazně meandruje a ve dvou místech vykazuje mírné dómkovité prostory. Rozměry chodeb jsou 50 – 150cm šířky, 50 – 80cm výšky.

                     Vstup tvoří kopaná sonda na výrazné tektonické poruše JZ směru. Tato se výrazně projevuje i puklinovou prostůrkou ve druhém vchodu jeskyně. Za sondou je velmi nízká plazivka s další poruchou, strmě klesající, vedoucí k JV, rovnoběžnou s celou jeskyní, dlouhou cca 6m. Po cca 5m se dostaneme na rozcestí, vlevo vede chodbička k Z, kde protíná zmíněnou poruchu za vchodem a končí 1m pod povrchem. Ze sutě zde trčí tlusté smrkové kořeny. Z rozcestí pokračujeme nízkou chodbou opět k JV na další křížení s komínovitou odbočkou. Po dalších 10m je nevýrazná dómek se dvěma menšími odbočkami vlevo. Zde jsou nejasná stropní koryta a je pravděpodobné další pokračování. Po další plazivce a úžině je rovněž menší dómek. Zde celá jeskyně končí, k J vede neprůlezná plazivka. Stropy zde tvoří sesintrované hlíny pravděpodobně z povrchu. I zde je možnost dalšího pokračování k J.

                     Sedimenty tvoří výhradně povrchové hlíny, V minulosti jeskyně sloužila jako rozsáhlé liščí doupě, povrch sedimentů je rozbrázděn norami a prohumusen organickými zbytky. Nejsou zde stopy písčitých říčních náplav, kulmských ani jiných valounů. Při levé stěně uprostřed jeskyně byla otevřena orientační sonda, kde v hloubce cca 40cm byly zastiženy mocné sintrové desky a valounky kvarcitu do velikosti ořechu. V sedimentu jsou občas uloženy kosti, přitažené sem pravděpodobně liškami. Dle zevrubného ohledání se zřejmě nejedná o kosti fosilních zvířat. Přesto byla zahájena spolupráce s paleontologem.

                     V jeskyni není téměř vůbec žádná krápníková výzdoba kromě již zmíněných podlahových sintrů, překrytých hlínou. Uprostřed jeskyně za prvním dómkem je v plazivce stalagnát, který zabírá 2\3 plazivky. Na konci jeskyně jsou nevýrazné sintrové náteky. Po celé délce jeskyně jsou však výrazné nicové náteky a jiné stropní formy, zejména v chodbičce s komínkem. Na stěnách nejsou patrny facety.

                     Jeskyně byla zmapovaná, délka polygonu činí 48,4m, byla vyhotovena mapa v měřítku 1:200. Pokračuje se v mapování povrchu. Zde je průběžně prováděno pokusné virgulování. Dále bude provedena fotodokumentace, sepsána zpráva o objevu.

                     V závěru nutno dodat, že bylo objeveno torzo prastaré, velmi vysoko položené jeskyní úrovně neznámého stáří a geneze. Vzhledem k dominantnímu směru – JV lze spíše usuzovat na přítokovou (vývěrovou) jeskyni ze směru  pod Harbešskou planinou. Ovšem podél příčných puklin se může stočit alespoň k J, v tomto případě by se mohlo jednat o systém odvodňovací. Vzhledem k vysoké nadmořské výšce ovšem bez valného významu a možnosti dalších volných pokračování. Vše by potvrdil další průzkum – průkop vedený celou jeskyní, jednak za účelem zajištění osteologických zbytků ale zejména nalezení pokračování a směru paleoodtoku.