Dolina překvapení versus Dóm zemních pyramid

Závrt Dolina překvapení leží na Ostrovsko – Macošské plošině a je součástí úvaly Městikádě. V tátově archívu jsem našel nedatovanou fotografii, která byla popsána jako „nový propad nad Městikádí“ Na fotografii je poznat P. Ryšavý, tudíž lze fotku datovat v rozmezí let 1950-1960. V tom roce to nebyl závrt, ale pouhá deprese v poli, typický obdělávaný závrt, který se pravděpodobně po nějakých deštích propadl. Na ještě starší fotografii od K.Absolona z r. 1903 je vidět zcela holý závrt Městikáď a proti předpokládanému toku úvaly náznakem dva závrtky z nichž horní i s keřem, nebo stromem je zřejmě Dolina překvapení, později zaoraný a zapomenutý.

První otevírkové práce jsou datovány na rok 1966 a prováděl ji Speleologický klub Brno a zřejmě na popud Ryšavého a fotografií s čerstvým propadem. Výsledkem byl objev menších prostor a částečné zřícení šachty. V roce 1968 práce obnoveny, šachta zapažena gumovými pneumatikami (od té doby je závrt nazýván též Gumový). Po roce ukončeno v hloubce –40m. Práce obnovena v r. 1970 skupinou Punkva, Náhorní rovina a Moravský kras. Gumové pneumatiky byly vytahány a vstup zabezpečen ocelovou rourou. Práce údajně skončily v hloubce –55m.

Dóm Zemních pyramid leží v Amatérské jeskyni mezi Macošskou chodbou a Macošským koridorem. Jedná se o vertikální prostoru výrazně zvětšenou na několika příčných poruchách V-Z, vertikálně protkaných několika komíny. Macošský koridor tvoří povodňové, dříve aktivní odvodnění Bílé vody a Sloupského potoka a v minulosti mohl i odnášet materiál, který se zde hromadil gravitací a splachem z povrchu. Na podobné poruše V-Z je pravděpodobně vytvořena i výše zmíněná úvala Městikádě, Dóm zemních pyramid dle mapy J. Přibyla leží relativně přímo pod závrtem Dolina překvapení.

Za doby působení ČSAV v Amatérské jeskyni byly v dómu zemních pyramid, stejně jako jinde zlezeny údajně všechny hlavní komíny tzv. Lezeckou skupinou L. Pípal, J. Vít, M. Benýšek (Fernandel, ústní sdělení). V místech slanění údajně nechávala skoby, eventuelně nýty. Mapy a zápisy dosažených výsledků se nedochovaly.

Dnes v této části Amatérské jeskyně v současné době provádí průzkum Plánivská skupina (6-19 ČSS), která zde také lezla několik komínů. Po vydatných deštích a prudkých jarních táních je dokumentován přívalový skap z komínu, který byl později vylezen do výšky 45 m a nazván Chorálový. Komín končí propranými bloky a závalem a je polohově nejblíže k Dolině překvapení. Skupina později lezla ještě další komíny, například Komín Roztoužených fanynek a jako poslední i komín Michelangelo, který je zde pravděpodobně nejvyšší, ale směrově vede spíše na depresi pod Gumovým závrtem.

Seznam lezených komínů Plánivskou skupinou, jeden komín byl lezený skupinou Topas(ZO 6-17):
1. Chorálový komín, +45m, 1995
2. Komín Roztoužených fanynek, +28m, 2006
3. Komín Michelangelo, +46m, 2008
4. Komín Akrobatů, +40m, 2002
5. Komín U Bobulí, +33m, 2000
6. Komín Nad písečnou terasou, +48m, 1995
7. Zapomenutý komín, +18, 1999 (Topas)
Na jar bola pozorovaná voda z Chorálového a z Komínu Michalangelo (v roznych rokoch). Seznam komínů dodal Sebastián Kovačič (ZO 6-19).

Jeden z poznatků z konce chorálového komínu přinesl Petr Polák (ústní sdělení): Já si ještě pamatuju, protože jsem byl jako jediný úplně nahoře v Chorálovém komíně, že se zde voda cedila mohutným zborem balvanů. Tyto byly krásně proprané, což potvrzuje přítomnost silnějšího toku v době intenzivnějších srážek. Volné pokračování mezi bloky však nebylo možné. Co však mě udivilo nejvíce je to, že jsem zde lokalizoval netopýra!!! Nikde jinde v Amatérce jsem se s netopýrem nesetkal (P. Polák - citace).

Výškové a hloubkové údaje: Dle mapy J. Přibyla leží bod v Dómu zemních pyramid (bod č. 42) v 385,38 m.n.m. Původní dno deprese na povrchu je 484,5 m.n.m. Komíny v Michelangelu a Chorálovém dosahují výšek 430 a 431 m.n.m. Dle údajů ze zpráv a archivů zúčastněných skupin při dosažené hloubce –55m je dno objevů v Gumovém závrtu již 429 m.n.m. Jedná se zřejmě o chybu uvedených hloubek v Dolině překvapení, anebo výšek v dosažených komínech z Amatérské jeskyně, protože přímá návaznost je nanejvýše pravděpodobná. Každopádně se v minulosti jednalo o jeden z mnoha neúspěšných pokusů objevit neznámý systém později nazvaný Amatérská jeskyně…

Literatura:

Speleologický zpravodaj 1/1968: Kala F.: Předběžná zpráva o výzkumech skupiny Punkva NR v severní části Moravského krasu. Dolina překvapení NR II, str.5

Sebastián Kovačič, web Plánivské skupiny vč. mírně nečitelné mapy.

Jan Přibyl, Petr Rajman, Studia geographica sv. 68, 1980. Punkva a její jeskynní systém v Amatérské jeskyni, str 72. Poznámka: Přibyl zde popisuje ve východní straně dómu 3m vysokou štěrkovou terasu a nad ní mohutný komín, zlezený do výšky asi 45m a dále pokračuje.

- Stav pracoviště v roce 1968 a současný stav v roce 2006...