Speleologie? Speleokomedie?...Všechno!

BPF 2011 v Českém krasu

28.03.2011 20:54

Besídku podzemních fotografů (BPF) zorganizovali Martin M. z Tetínské skupiny a J. Krtek Š. ze skupiny Babické. Prvně jmenovanému patří dík za největší zásluhy a přímou organizaci malého setkání a společně se Surikatou hlavně domluvy většiny exkurzí. Pracovní setkání nebylo oficiální, bylo soukromé, mimo ČSS. Prostě se sešlo pár přátel podzemní fotografie, posedělo, pokecalo a promítlo si svoje fotografie. Během víkendu se zadařilo absolvovat dvě hůře přístupné lokality a udělat pár fotek.

Bylo příjemné strávit pracovní víkend s některými skoro-profesionály České podzemní galerky. Osobně jsem velmi rád, že jsem byl pozván taky, i když se fotografování věnuji čistě amatérsky a to, o co se pokouším je víceméně reportážní, evenuelně dokumentační foto. Navíc se pohybuji spíše v jeskynním prostředí a mezi krápníky, než v montanistickém podzemí. Malou skromnou fotoreportáž jsem přenesl i na rajče. Besídky se zúčastnilo 11 lidí, jedna necertifikovaná speleo-modelka a průvodci exkurzí.

Během pátečního večera jsme průběžně přijížděli do Srbska u Berouna a výtečné hospůdky U kapličky. Většinou jsme se všichni znali, anebo jsme určitě znali fotografie svých kolegů. Nemuseli jsme se kór nijak představovat. Po dobrém pokecu a ještě lepší večeři půlnoční přesun na Kubrychtovu boudu do údolí Bubovického potoka. Domluvená setkání na určitou hodinu má všechny nevýhody ranního vstávání a naopak výhody neproflákaného dne a vyhlídky mnoha nových poznatků.

Na sobotu byla domluvena exkurze do podzemního systému lomu Mořina. Vstup se nachází v tomto areálu, lokalita na 3. patru je notoricky známá, netřeba ji nijak víc popisovat. Lomy v okolí, hlavně Velká Amerika je neustále oživována turisty, trampy, nebo rekreanty a v poslední době i keškery. Nikdo je už nenahání, jak tomu bylo před 20-ti roky. Plácky pod Galeriemi byly tektokrát obsazeny potápěči a to ve velkém množství. Materiál si dolů naváží auty, kde přední skla směle vystavují padajícímu kamení. Hlavně na jaře, kdy skály rozmrzají. My si materiál navážíme na zádech, z Kubrychtovy boudy je to celkem příjemná procházka jarní přírodou.

V Českém krasu momentálně kvetou fialky, podlešťka, plicník, podběl, lýkovec a další. Není toho mnoho, flóra se rozjede ve velkém až začátkem května. Co momentálně bují více je geokešing. Propadá mu stále více nadšenců, kteří běhají s GPS terénem a křečovitě šťouraji do země. Stejně to museli vymyslet výrobci naváděcích přístrojů GPS, aby měli odbyt. Terén pro tuto činnost je přímo excelentní, včetně rozchrastaných dutin starých lomových stěn, kam se keškaři plazí potmě a bez přileb. My jsme si mohli po ukončení exkurze také poběhat mezi lomy a navštívit i jiné a méně známé štoly vyšších pater. Nejkrásnější byly po geologické stránce v okolí Motlitebny a Lomu Podkovy. Sosustava důlních děl spodem pospojovaných překopem v 3. patru je vůbec zajímavý a technický unikát.

Další českou specialitou je návštěvnost všeho, povrchu i podzemí a za všemi možnými účely. Po montanistech, keškařích, podzemních fotografech, občasných jeskyňářích i lovci železa a drahých kovů. Lovci technických zařízení a vybavení lomů, jimiž se občas úspěšně doplňují různé nové technické skanzeny. V lepším případě, v horším jsou leckdy jedinečné a neopakovatelné exponáty odesílány prstřednictvím kovošrotu rovnou do Číny. Neopoměl jsem na trampy, kteří v oblasti tvoří ucelenou a zavedenou komunitu. Na poměrné chladné a zamračený víkend bylo v přírodě po lesích velmi živo.

V sobotu večer jsme různě prezentovali svoje fotografie, jejich technické zpracování a jejich vlastní pořízení. Vůbec  se tu sešlo mnoho zajímavých nápadů a trendů. Třeba Krtkovy tradiční 3D, Přebralovy různé historické a funkční fotopřístroje, Surikatovy filmové patetické výtvory na vysoké umělecké úrovni a jiné. V neděli po ránu a o hodinu kratším spánku přejezd a exkurze na blíže nedefinovatelnou podzemní lokalitu. Tam jsme strávili až do odpoledne a večer se rozejeli domů.

Fotogalerie spíše v reportážním stylu na Rajčeti.

Něco bližšího o lomech a těžbě asi tady:

- Geologii moc nerozumím, ale tohle jsou nějaké staré nekrasové výplně dutin a tektonických poruch, jako v tomto případě. Materiál se podobá konzistencí kaolínu, neobsahuje vůbec žádné hrubé složky a písky. Co je podivné, že vrstvami a uložením někdy kopírují sklon vrstev matečné horniny, někdy zese ne, asi jsou sekundárně do dutin přeplaveny.

- Štola u Motlitebny ve velmi nečistých vápencích. Vypadají spíše jako vápencem slepené bahno různých barev a tloušťky. Na stěnách lze pozorovat úžasnou vrásu ustřiženou a posunutou o několik cm.

 

 

© francimus

Vytvořeno službou Webnode