Balcarka - Popeluška, Muzeum, spodní patro

      Zpřístupněná jeskyně Balcarova skála (lidově Balcárka) a její nepřístupné části:

            V jarním období 2002 byly navštíveny nepřístupné prostory této jeskyně. Vstup nám byl povolen během generální rekonstrukce celé jeskyně a to spodním (dolním) vchodem. Byly prolezeny velmi rozsáhlá spodní patra, především v dolní části ostrohu skály. Byly zjišťovány především možnosti napojení těchto částí na lokalitu Lopač a její Velikonoční dóm, který leží relativně blízko.

            Bylo zjištěno, že stávající plán jeskyně (jako poslední použitelný je Šebela, Kadlec, J.Balák, Pivoňka neznámého stáří – cca r. 1960), neodpovídá skutečnosti. Podzemní prostory jsou převážně zasypané a velmi poničené z prací Šamalíka a pozdějších rekonstrukcí. Nejzajímavější byla zjištěna skutečnost z podzemní tzv. Muzea. Jedná se o jeden ze spodních vchodů do Balcarovy skály, který byl zazděn kvůli znepřístupnění – pravděpodobně při otevření jeskyně návštěvníkům. Architektura stavby odpovídá tehdejším provozním budovám. Okna byly prosklené, později byly zazděny.

            Pod ochranou zdí je cca 3-4m hluboká propástka o průměru asi 3-5m na zřejmě původní a rovné písčité dno chodby značných rozměrů.Dno se nalézá v 451 m.n.m, jakož relativně i tento koridor. Tato chodba je široce klenutá o šířce do 8-10m. Fragment této říční chodby pokračuje směrem k SSV, kde končí závalem. Na opačnou stranu pokračuje pod touto bývalou vstupní propástkou, kde končí v náplavu, soudě podle zachovaného charakteru stropu. Venku před jeskyní se tato chodba neprojevuje nijak (např. propady, závrty apod.), i když zde terén klesá až na úroveň písčitého dna jeskyně. Jedná se tedy zřejmě o další z bývalých vchodů.

            Někdy v letech 1999 – 2000 byly v jeskyni pod tímto vchodem – Muzeem kopány archeologické sondy. Jedna z nich přímo pod bývalou vstupní propastí až do hloubky do 2m, tj. 449 m.n.m. Ani v této hloubce nebyly nalezeny bloky, skalní kulisy, ba ani kameny z pravděpodobně propadlého stropu (propástky) do bývalé chodby.Ač by se  zde daly nutně očekávat. Sedimenty zde tvoří především z povrchu kulturní vrstvy (přesný rozbor není znám), poté jeskyní jíly až jílovopíčité sedimenty. Níže jsou ještě v nánosech kulmské droby a břidlice středně opracované, zanesené. Nejsou zde patrny stopy aktivního říčního toku.

            Z toho plynou závěry, že jeskyní chodba je pravděpodobně velmi hluboká, eventuelně je zde ústí neznámých níže položených prostor, kde se zbory z propasti mohly ukládat. Dále se může jednat o průtokovou jeskyni z oblasti nynějšího parkoviště před jeskyní, kam i SSV část chodby směřuje. Úrovní by to odpovídalo např. jeskyni Císařské, hornímu patru j.Liščí, nebo Cikánské. Přesněji by to ověřilo pravděpodobně jen nějaké geofyzikální měření. Vhodné by bylo i penetrační měření v prostoru Muzea za účelem zjištění hloubky (dna) jeskyně.

            Spolu s otvírkou blízkého pracoviště – Rogendorfský ponor tyto poznatky nabývají na významu.

Tady si neodpustím jednu poznámku, píše se rok 2008 a v Balcarce je rekonstrukce opět, tentokrát opravdu generální...