Speleologie? Speleokomedie?...Všechno!

51. Jaskyniarsky týždeň SSS - Špania dolina

02.08.2010 23:06

Naši členové na akci odjížděli už ve středu odpoledne. Jenže já jsem musel nutně do práce, stejně tak i Vašek. Proto byl odjezd naplánován hodně pozdě do čtvrtka, ale ouha. Ucpaný výfuk zastavil auto někde na Buchlovských kopcích, odkud následoval trapný návrat v časně nad ránem. Druhý pokus s náhradním vozidlem v pátek dopadl lépe. Brzo odpolendne už u Klopačky ve Španie dolině jsme mohli konstatovat stejně špatné počasí jako doma. Šplháme do příkrých strání a netušíme, jak mohli do takového svahu umístit celé futbalové ihrisko. Ale jde to. Obyvatelé Doliny i Speleoklub  Banská Bystrica umístili ihrisko i speleotábor na starou vyvážku z jámy Ludovika. Opravdu to nešlo jinam. Jinam by se tolik stanů nevešlo.

V dobře připraveném zázemí jsme vydrželi až do neděle. Na podmínky dobré a v zahraničí na expedicích se nemáme o nic hůře, pořadatelé v předtuše špatného počasí postavili dva velké  společenské stany, k dispozici byly suchý záchody a užitková voda. Naši kolegové z Tartarosu, Myotisu a Býčí skály v předchozích dnech stihli navštívit Ponický kras s planinou Drienok a několika menšími jeskyněmi se skvělým výkladem v terénu od pana Hraška. Včerejší den navštívili Tajovský kras a Dedkovské diery. Domlouváme společnou sobotní akci ve Starohorském krasu.

Večer odcházíme na povrchovou akci po naučné banícké stezce vedoucí většinou po starých dobývkách, haldách a vyvážkách, které se rozprostírají nad Španiou dolinou. Celou dolinu máme jako na dlani, včetně jejích staveb. Některé představují zachovalé původní hornické domky, různé kapličky, obezděné banícké cesty, kostel, zvonici, faru a podobně. Lokalita je hojně navštěvovaná turisty a má stálé autobusové spojení s Banskou Bystricou. Je na co se koukat a co obdivovat. Pozdě večer absolvujeme několik přednášek spojených s promítáním, většinou z jeskyní a krasových lokalit v okolí Banské Bystrice.

V sobotu vyrážíme směrem na Donovaly a Donovalské sedlo. Ve dně úzkého a příkrého údolí se kromě tříproudé silnice, opěrné betonové zdi a koryta potoka vešla ještě Travertinová jeskyně. Jelenecká jeskyně je sice "jen" 60m dlouhá, ale s unikátní travertinovou výzdobou. Zajímavé je, že přímo za pancéřovými dveřmi vchodu, který leží na úrovni hladiny, slézáme ještě o 5m níže. Časem i na aktivní tok potoka, který je jímán jako náhradní zdroj pitné vody. Přes tu hloubku jeskyně pod potokem se jedná o vývěr, respektive o paleovývěr. Původní podmínky byly zřejmě naprosto odlišné, veškerá voda v údolí se pravděpodobně propadala daleko nad jeskyní, aby posléze dotekla až sem obohacena o uhličitan vápenatý. Původní vývěr z jeskyně pak znetvořilo těleso silnice, její podpěrné zdi a kamenná navigace potoka.

Jeskyně je neobyčejně zajímavá svými sekundárními krasovými jevy, u kterých převládá travertin se vším všudy i zbytky kdysi zasintrovaných a posléze i vyhnilých klád a jiných organickch produktů a rostlin. Taky to místně vypadá jako sekundárně přetvořený travertin v sintr. Zejména ve stropě. Každopádně směrem dovnitř tyto formy převládají a dá se říct, že se zde travertin usazoval i celkem hluboko v podzemí, nebo v dutinách vytvořených touto hmotou. Sedimenty jsou hodně písčité, voda údajně dle složení pochází z podzemního pramene, nikoliv z povrchu. Na konci několik neúspěšých pokusů o potápěčský průnik díky úzkým prostorám a velkému proudu.

Dále jsme navštívili jeskyni Môcovskou. Ta leží v dně údolí nad stejnojmennou osadou. V pravé části vstupního portálu je aktivní ponor horské říčky. Uprostřed pak na šikmé tektonice leží celá jeskyně. Jedná se o paleoponor a současně o povodňový ponor. Vývěry, co jsem pochopil zatím nejsou jasné, v celé 400m dlouhé jeskyni pak na aktiv již nenarazíte. Vstup tvoří asi 70m dlouhá plazivka plná povodněmi zaneseného bláta. Pak následuje sifon jež po prokopání pustil do nepatrně vyšší úrovně. Tu tvoří chodba větších rozměrů vyplněná balvany a sintry. Na vertikální tektonice je několik trativodů níže. Na konci je vyzmáhaný zával s úzkým vertikálním stupněm, jimž se dostaneme vzhůru do největší prostory jeskyně. Je jím sestupný dóm zhruba na původní úroveň, kde jsou dvě chodby ukončeny závalem.

V jeskyni je zajímavá skutečnost, že se geneticky vůbec nepodobá ponoru. Nemeandruje a drží téměř horizontální úroveň. Pravděpodobně se může jednat i o vývěr (paleovývěr), do zadní části se totiž vůbec nedostává povodňová voda, takhle se ztrácí v trativodech a klenbách zhruba v prvních 30-ti metrech jeskyně. Velmi nadějně vidím tratovod dolů na konci jeskyně v přímém směru pod závalem. Genezi by objasnil i povrchový průzkum. Kopce nad jeskyní jsou asi o 500m výše, nad lokalitou jsou údajně i prastaré vyvěračky vyplněné žulovým štěrkem a písky.

Poslední navštívenou jeskyní je Harmanecká. Turisticky přístupná jeskyně je vysoko nad údolím a vesnicí Harmanec. Popis jeskyně nebude, je notoricky známá a údaje se dají na internetu dohledat. Zajímavý je její vysokohorský a velmi členitý charakter s dynamicky se střádající sintrovou výzdobou, různými odbočkami a výškově rozdílnými etážemi chodeb. V jeskyni bylo po předcházejících deštích prý neobvykle mokro.

Večer probíhal kulturně, opět v zařízení Klopačka a to vystoupením Country skupiny Vodopád z Brezna. Kluci si dali záležet, zpěv trochu kulhal, nicméně některá instrumentální sóla byla vyvedená. Bylo to hodně poslouchatelné. Někdy k půlnoci odchod do 1km vzdálenho tábora. V neděli, protože bylo konečně už hezky jsme pobíhali po vesnici a někteří opravovali své nepovedené záběry z předchozích dní. Návštěva nějaké průzkumné štoly. Dle výbavy zřejmě z 50.tých let, jež měla být údajně 2km dlouhá. Celkově pak štoly na měď a ostatní drahé kovy se pohybují v řádech desítek km. Těžba se také stejně zastavila pro celkovou vytěženost a nerentabilnost. Štola nic moc, zajímavá byla vrstva křemčitého písku v celém profilu odbočky chodby, jež původně asi ucpávala nějaký přítok, nebo sloužila k jeho filtrování. Ale byly v něm místy horizontální vrstvy, takže o nějakém nahrnování bagrem nejde moc mluvit. V části štoly, jež vede skrz vyvážku jsou zajímavě vyluhované měděné soli a jiné barevné produkty kovů v hornině.

Jeskyňářské setkání ve Španie dolině proběhlo velmi excelentně, domácky s účastí kolem 100 jeskyňářů. Uskutečnilo se mnoho poznávacích sestupů do podzemí a k celkovému odbornému rázu přispěli i členové speleoklubu Banská Bystrica kvalitním výkladem a vysokou znalostí oblasti. Setkání o němž se určitě dá říci, že bylo hodně zdařilé....

Účastníci za Česko a Moravu: Jeskyňáři ZO 1-04 Zlatý kůň Pavel A. a spol, ZO 6-16 Tartaros - Míra, Denisa, Vašek s Lenkou a moje maličkost. ZO 6-21 Myotis - Dušan, ZO 6-01 Býčí skála - Petra s dvěma paviány, ZO 6-12 Speleoklub Brno- velmi krátce doktor Skála s Novajdou, Piff a další...

fotografie z akce jsem umístil na Rajče:

Odkaz na pořádající skupinu je zde:

 

© francimus

Vytvořeno službou Webnode