246. SPELEOBULVÁR (únor/2015)

Několik let Ti tam Franto chybí
Všechno někdy nějak začne. Někdo se narodí, někdo začne chodit do školy, kěkdy se naučí plavat, založí politickou stranu, nebo nějak založí první požár. Já jsem založil svoji první webovou stránku. V 47 letech a vůbec netuším jak to mi půjde.

V první řadě se cítím být jeskyňářem a dojeskyní Moravského krasu mě rodiče brali prakticky od narození. I když další průběžné aktivity jako tramping, horolezení, turistika, VHT, MTB jsem taky prošel, vždy jsem byl nasměrován na jeskyně a jejich poznávání. V Moravském krasu se vyskytuji skoro každý týden už také tak trochu jako živá fosílie a čím víc tento úžasný kraj poznávám zjišťuji, že je stále krásný, stále tajemný a stále neprozkoumaný.

Historie Pustožlebské skupiny jejímž jsem členem od skutečného začátku. V roce 1941 se dá dohromady pár kamarádů, učňů a začnou chodit o víkendech pěšky na Stránskou skálu a údolí Říčky. Mezi nimi můj táta. V 50-tých letech se přesunují na Býčí skálu a Rudice, později s Ryšavým na Suchý žleb, v 60-tých letech Pustý žleb a Ostrovské plošiny. Ke konci pak založení oficiální Pustožlebské skupiny a vstup do Speleoklubu Brno. A taky první pokus objeit Amatérskou jeskyni závrtem G10 (nad Alabastrem). V sedmdesátých letech druhý pokus V Simonově alias Cigánském závrtu. Další pokus v Dámském závrtu. Následovaly další drobné pokusy v Pustém žlebu až do r. 1980, kdy činnost skupiny zvolna uhasínala, zejména odloučením poloviny skupiny a vznikem ZO Topas a přirozenou cestou zestárnutím členů.

V roce 1981 jsem se pokusil skupinu obnovit, zejména přílivem nových mladých členů, které jsem jeskyňařinu prostě naučil. Začalo je to bavit. jednu chvíli jsem dělal vedoucího prací, potom vedoucího pracovní skupiny a nakonec předsedu ZO Pustý žleb 6-25 ČSS, kam jsme se potom přemístili po totálním rozpadu Speleoklubu Brno. Přesná data si už nepamatuji, protože prostě pro mě nejsou důležitá. Po mě převzal vedení Libor Panuš, následoval Zdeněk Motyčka, nynější prezident společnosti a na konec Jan Sirotek, jehož předsednictví Pustožlebské skupině trvá dodnes.

Za dobu působení Pustožlebské skupiny, ale i v období před jejím založením udělali její členové obrovský kus práce jeskyňářské i dokumentační a mají již v Moravském krasu své pevné místo.

Včera jsem od Dr. Skály-Bídy dostal parte a zprávu o úmrtí Richarda šikuly řečeného Velký Macarát či Velkej Macek. Zemřel ve věku 82 let. Podruhé. Ponejprv se mu to podařilo před nějakými 12 lety: tehdy mi kdosi sdělil, že Macek má po smrti, a já jsem jeho jméno zapsal na můj list odešlých kamarádů a přátel -- nazývá se Smrt si hodila mincí a padla hlava (přejato z literárního epitafu Marie Valentové pro Jirku Šlechtu). Říká se, že takoví "předčasně pohřbení" lidé žijí dlouho. Mackovi to vyšlo, 82 let je úctyhodný věk.

Macek bádal na Sloupsku, v tehdejší sloupské skupině Oty Ondrouška. Ve Spodních patrech Sloupských jeskyní, v Propástce III.vchodu, v Křížových jeskyních pod Kůlnou, v Průvanové šachtě pod hřebenáči Otec, Matka a Syn, a na jiných místech. Ale také na mnoha dalších lokalitách, např. v Hankensteinově prtopasti v Macoše, to ještě s Karlem Krčálem, Ivanem Veselým-Fetynem, Jirkou Růžičkou-Šerpou a později i se starou metráckou skupinou Žanka Baláka, s tou také v Podmůstkových jeskyních, v Korálovém závrtu, Dantově pekle v Kateřinsdké jeskyni, etc.

Já jsem poznal Macka v zimě 1964/1965 ve Sloupu. Představil se mi, Jsem horolezec, jeskynář a potápěč Richard Šikula, též zvaný Velký Macarát. Nezapomenutelné. On Macek proslul i jinými výroky. Kdysi opravdu lezl, s výše zmíněnými lezci-jeskynáři z Hankenštajnky a dalšími včetně Mojmíra Ticháka-Kazimíra. Právě s Kazošem lezl, v létě, velice lehkou dvojku na Štrbský štít. Jak mi Kazoš později řekl, Macek stál na velké (5 x 2 m) hortizontální lávce, ba přímo polici, a volal, Na ničem nestojím, ničeho se nedržím, a přece nespadnu! Tento nesmrtelný výrok instantně vešel do dějin tatranského lezení.

S Mackem jsem bádal na Sloupsku. V lednu 1965 jsme spolu objevili jícen III. propasti v Bílé síni v Křížových jeskyních a provedli první pokus o jeho rozšíření. Po r. 1966 jsme se vídali jen zřídka a v pozdějších letech jen velice sporadicky. A pouze na povrchu, Macek ve svém tyroláčku a s kletrákem na zádech.

Nu a nyní ta překvapující zpráva o druhém úmrtí. Tož Macku, Ríšo, tentokrát definitivně sbohem -- na posmrtná setkání nevěřím.

Celda

Při výčtu Mackových sloupských bádacích lokalit jsem zapomněl na jeskyně v Šachtě za Evropou a Indií. Připomněla mi to fotka v záhlaví Franciho statě. Pokud mě pamět neklame, ty úžasné stropní kulisy-břity nad Mackem jsou charakteristické pro Sloupskou chodbu. Ríša také bádal v Propasti u Obrázku.

Ze včerejšího dopisu od Ivana Veselého-Fetyna vyjímám,

Pro mne to byl několikaletý parťák, který neznal zradu.
Ještě se ozvu a upřesním některé věci, které jsem si myslel, že jsem Ti již sdělil. Asi jsem na to zapomněl.
C

Dobrý den,
rád bych vám doporučil jako jeskyňářům super zážitek. Rande v Koňské jamě.
Sice je to asi za čarou, ale za prachy se dá všechno. Tak nečumte doma a vemte svoji starou za ruku a spěchejte do Ostrova, kde Vám toto rande rádi zařídí jedna nejmenovaná agentůra.
https://rad-mar.rajce.idnes.cz/Rande_v_jeskyni_Konska_jama_-_darek_prostrednictvim_zazitkove_agentury_Alibest#

Má Mr. Spider povolení provádět komerční akce v jeskyni Koňská jáma v NPR Vývěry Punkvy od správy CHKO nebo AOPK nebo snad přímo od Ministerstva životního prostředí ?

Šťourale: To je spíš otázka, která by se měla směřovat na konkrétní instituce. Tak mi tu nekaž reklamu nebo si to nikdo nekoupí a nedostanu svoji provizi. Dík.

No když už to za ty roky nikdo nezakázal, evidentně v tom problém není a pokud lidem nevadí za toto platit (a tolik), tak jsou asi všichni spokojení :-)). Druhou otázkou je samozřejmě etická otázka takového podnikání, ale když se za sebe dotyčný nestydí...